Překvapení

Chceš-li někoho potěšit, zkus něco co ho nejvíce baví a připrav to tak, že nebude nic tušit. Překvapení které mě o víkendu čekalo jsem nečekal, ale o to více mě potěšilo! Moje přítelkyně zkrátka ví jak na mě. Vymyslela to tak, že úplně odvedla moji pozornost večerní návštěvou kina a pak mi dala něco, co mě částečně vrátilo v čase a částečně si to užívám, protože je to moje velká záliba.

Čtyřmotorový Airbus A340 s polepy rakouských aerolinek nebo skandinávských SAS. Samozřejmě ne originál, ale model. Takový, jakých jsem před mnoha lety lepil několik za rok. Potěšilo mě to skoro víc, než kdybych dostal let v něm:-)!

Před lety jsem lepení zanechal(ani nevím proč) a teď se k tomu vracím s nejoblíbenější skupinou letadel - dopravní letouny! Bude to několik dní, možná týdnů práce, protože to nejhorší co můžete udělat, je stavbu uspěchat. Chci aby bylo perfektní a i když je v měřítku 1:144, tak je ho pořádný kousek! Teď už jen dokoupit vybavení, které se za ta léta někam zatoulalo a můžu začít. Barvičky jsem sice dostal, ale ještě potřebuju mít zpět lepidlo, ředidlo, štětce(v lepším případě pistoli) a to nejdůležitější - trpělivost(ta se koupit ale nedá)

Jen tak...

Babí léto už je asi definitivně pryč a já se ptám: "jaká bude zima"? Dočkáme se konečně letos pravých bílých Vánoc, nebo mrazy a sníh v nížinách opět udeří až po Novém roce. Radši nebudu na nic sázet a nechám se překvapit! S cestováním(někam daleko) je tedy letos už ámen a nás čekají jenom ty každoroční povinnosti jako třeba přezout auto, vyměnit letní bundu za zimní a v rádiu si do nekonečna ladit hity horkého léta se vzpomínkou na teplo. Jo jo, když je zima, chceme léto! Když je léto, chceme zimu! A pořád dokola...celkem zábava, ne? Alespoň pro mě:-).Ten kdo si dává předsevzetí na každý rok by ho měl už mít pomalu připravené. Času není mnoho a nemá smysl dohánět to, co se nestihlo naplnit letos. Ne že by to byl náš případ, ale jsou i tací:-).

Minulý rok jsem ještě byl v Irsku a pomalu se rozhodoval, zda tam zůstat do jara, nebo se vrátit. Jak to dopadlo, to ví většina z Vás už dávno a pro ty, kteří si myslí, že práce v zahraničí není nic těžkého připomínám, že i přes veškerou snahu a pomoc, jsem z nich za ten rok poslední výplatu prostě nedostal! A ne že by to bylo málo peněz. Když se podívám do archivu, tak jsem toho o ostrově napsal tolik, že by to vydalo na knížku. Ne každý kdo tam byl měl totiž k dispozici auto a o víkendu jezdil po okolí. Těch pár šupů které to stálo v poměru k výplatě nepocítila moje peněženka tak jako tady. Přejme se tedy(tiše), aby tu jednou byla taková situace taky. Tedy ne aby se neplatilo, nebo pozdě platilo, ale aby byly výplaty takové, že nebudou stačit jen na to pokrytí nejnutnějších výloh a na nic ostatního nezbude!Pak by se cestovalo jinak.

Pocity, které jsme tam zažívali jsou úplně odlišné od těch tady. Proto se mi nikdo nesmí divit, že se tam budu chtít určitě v krátké budoucnosti vrátit. Tedy ne pracovat, ale spíše si vyrazit na krátkou dovolenou. Mohlo by se to podařit, protože kamarádů tam mám dost a co Vám vždy nejvíce prodraží cestu - ubytování. A to by se nás netýkalo:-). Dnes jsem poprvé sledoval, jak moc je výhodné si v zahraničí půjčit auto a výjde to celkem dobře. Když to srovnám s cestováním autobusem, tak snad dokonce levněji:-). Otázka budoucnosti! Plánů je mnoho, konec roku se blíží a další je před námi:-).

Stockholm 09

Podle hesla naplánuj a podnikni jsme o víkendu navštívili švédský Stockholm. Každodenní prohledávání stránek Ryanair konečně slavilo úspěch a tak se mi povedlo sehnat celkově levnou zpáteční letenku pro dva. Nutno poznamenat, že nízkonákladové společnosti jsou živé zpravidla na poplatcích a tak jsem chtě nechtě musel ještě připlatit za velký batoh a náš "on-line check-in" . Trochu se jim od minula změnily podmínky(letenky si tisknete samy).Celkově jsem se tak dostal pod tři tisíce. Druhý den po koupi klesla sice cena celkově ještě o tisíc, ale to je vždycky sázka do loterie, když kupujete levně. Odlet tedy naplánovaný na páteční poledne a návrat taktéž v poledni, jen nedělním:-). Lístky na autobus také zařízené(letiště Skavsta je 100km jihozápadně od Stockholmu) a zbývalo jen ubytování. Marně si lámu hlavu, proč bylo tak těžké ho sehnat. Pátek v pohodě v jakémkoliv hostelu, ale sobota natřískaná. Nakonec se to povedlo a dvou hvězdičková ubytovna v parku nedaleko centra mi potvrdila rezervaci.

Co všechno jsme zažili a kde všude jsme byli, o tom snad nejlíp vypoví fotky, které najdete na konci článku. Stockholm je nádherné město a po tomto víkendu, kdy nám navíc přálo perfektní počasí se u mě umístil na prvním místě v žebříčku měst, která jsem zatím navštívil. Nechal v nás hluboký zážitek se vším všudy a i když jsme na jeho poznání měli relativně krátkou dobu, využily jsme ji do poslední minuty!Tady je pár OBRÁZKU z našeho víkendu ve Stockholmu.

Nezapalujte ohníček v kabině

U naší malebné obce bylo ráno horko:-).

Bezpečná Evropa

Ačkoliv se může zdát, že aktivita na mých stránkách opět upadá, není tomu tak! Mnoho se stalo, leč inspirace u mě asi přichází ve vlnách a tak ji musí vystřídat nečekané zážitky a zkušenosti, kterých bylo dnes tolik, že je sem prostě musím dát!

Můj pravidelný popracovní program ve středu příjemně narušila událost "Bezpečná Evropa", což byla prezentace techniky záchranářů spolu s ukázkami zásahů u Aldisu. Jezdím okolo něj pravidelně do fitka, ale když se napravo odemě objevila zasahující helikoptéra a spoustu hasičské techniky, musel jsem zaparkovat(ZAPLATIT ATOLU!!) a mazal jsem s foťákem na místo. Podle hesla - Buď vždy připraven, ho mám každý den u sebe, kdyby něco...A ono to něco bylo!! Vrtulník Eurocopter EC 135 T2 patřící záchranné službě HK zasahoval celkem dvakrát. Stihl jsem hned to první vystoupení a proto jsem si druhé dokázal maximálně vychutnat! Program byl pestrý a velice rychle na sebe navazoval. Na druhé straně Aldisu byla ukázka policejní techniky a ještě části záchranářů. Ihned po vrtulníku následovalo cvičení pořádkové jednotky proti demostrantům, nebo fotbalovým chuligánům(jak chcete), po něm přišel na řadu zásah u dopravní nehody. Vyprošťovací vůz, sanita a dopravní policie, všechno dohromady jako v reálu. Tahle ukázka byla asi nejdelší. Pro návštěvníky byla dále připravena ukázka s psovody. Vyhledávání drog, výbušnin a samotný zásah psa proti agresorům. Celá prezentace probíhala dál, ale mě už končilo po dvou a půl hodině parkování, a tak jsem to zabalil. Nejdůležitější ukázky jsem však viděl.   FOTO

CIAF 2009

Po šesti letech se opět vrátila na hradecké letiště mezinárodní letecká přehlídka CIAF. Město pustilo tuto největší akci spojenou s leteckou technikou do Brna a nikdo moc nedoufal, že by se někdy vrátila. Nemožné se stalo skutečností a po dlouhých debatách je zpět. Název CIAF je obecně známý, ale hradecké letiště si opět bude muset vydobýt svůj kredit, který byl šest let pryč. To nebude snadné a možná se o tom organizátoři letos přesvědčili. My pamětníci velkých CIAFů jsme byli letošním ročníkem možná trochu zklamáni. Pravda, užíváme si toho, že ho máme zpět, ale co se týče samotné přehlídky...nechám na každém, kdo tam byl, aby si udělal obrázek sám. 

Mnohá letadla vůbec nedorazila. Pryč jsou časy, kdy každou chvíli někdo roloval a vzlétal(dnes jsou moderní přílety rovnou ze základen a okamžité odlety). A když se k tomu všemu přidá i nepřízeň počasí, je to špatné. Jinak byl ale samotný průběh přehlídky v pořádku. Boční vítr zcela zamíchal programem, takže původní zůstalo pouze zahájení s několika průlety Mi-24, JAS-39 Gripen, L-159 ALCA a ve tři hodiny přílet Eurofighter Typhoon z Rakouska. Vše ostatní se zamíchalo, ale na kráse jednotlivých ukázet to neubralo! Z toho nejzajímavějšího budu jmenovat útoky na pohyblivé cíle v podání Mi-24 a L-159 ALCA, kdy se po každém průletu ozvalo několik výbuchů předem nastražené trhaviny na letišti. Perfektní simulace bojových podmínek. Z dalšího také vystoupení francouzské sedmičlenné skupiny na strojích L-39 a také pilotů jordánského královského letectva na čtyřech strojích EXTRA 300. Maďaři a Armáda České republiky předvedli stroje JAS-39 Gripen. K vidění byla i německá F-16. Na stojánce pak stály britské Harriery, Tornada a francouzská Mirage 2000.

FOTOGALERIE

Yamaha XT660Z Tenere

Dobrovolné hasičky

Hasiči - profese, která mě docela láká, ale není lehké se k ní dostat... i když máte fyzické předpoklady, zkušenosti, tak například po psychické stránce nemusíte vůbec odpovídat požadavkům. Tím nechci nijak naznačit, že chci měnit zaměstnání, ale pokud by se vyskytl nějaký pracovní problém, určitě by to byla pozice, kde bych také hledal uplatnění.

Cest je spousta a jednou z nich, jak se něco naučit a získat ty zkušenosti, jsou dobrovolní hasiči, kteří jsou skoro v každé obci. Mají různě starou techniku a taky různý přístup. Někteří jezdí pravidelně k zásahům a někteří ne. Také asi záleží na rozpočtu obce. U nás nejsou(jsme malá obec), ale vedle v Libčanech ano. Sbor dobrovolných hasičů se tam nedávno rozrostl o ženskou část. Tu založili dívčiny jak z naší obce, tak z Libčan. Po dvouměsíčním tréninku se v neděli poprvé představili na hasičských závodech v Těchlovicích a skončili v mužské konkurenci na krásném šestém místě z devíti. Teď mají naplánovanou exhibici na libčanském setkání rodáků. Držme jim palce a přejme hodně úspěchu, aby jim to vydrželo...

Pár FOTEK ze závodů.

ČSA help

      Nedávno jsem opět navštívil pražské ruzyňské letiště, abych nasál atmosféru, kterou nikde jinde v ČR nelze zažít. Tedy alespoň ne po celý rok. Frekvence příletů a odletů je s jakýmkoliv jiným leteckým přístavem v Čechách nesrovnatelná. Stojánka zaplněná letadly do kterých proudí davy cestujících a naopak. Startující Boeingy a Airbusy, které na pár chvil rozříznou monotónní syčení motorů běžících na prázdno.A samozřejmě všudypřítomný personál, který kmitá z jedné strany na druhou.

     Články které v poslední době sleduji se ale ani tak netýkají letiště, jako spíš našeho dopravce ČSA a s ním dnes nejčastěji používného slova na světě - "krize". I jeden z nejspolehlivějších dopravců na světě se potýká z problémy, které zasahují leteckou dopravu už od 11.září 2001, které vyvrcholili na sklonku minulého roku a které pokračují dodnes. Určovatelem úspěchu totiž přestal být zisk, ale spíše kdo přežije, nebo(jako to možná bude v našem případě)koho včas zprivatizují, nebo chcete-li prodají někomu, kdo sedí na dostatečně velkém balíku peněz. Znamenalo by to konec ČSA jak ho známe? V tuhle chvíli netuším, ale celkem těžko bych nesl zaniknutí loga a přejmenování celé společnosti, která funguje již od roku 1923.

      Letiště Praha tohle zřejmě neohrozí. Funguje jako samostatný celek, takže bychom si možná všimli jen úbytku letadel, které se ČSA v rámci krizových opatření chystají prodat, nebo vrátit. Takové linky však určitě nahradí jiní dopravci, kteří třeba příjdou na způsob, jak je provozovat a neprodělávat. Osobní letecká doprava se totiž tak rozmohla, že mi připadá, že do některých destinací létají letadla častěji, než kdyby jste chtěli jet autobusem. To samo o sobě musí být prodělečné!

      Cesta z krize má tedy být v utahování opasků. O 33 linek méně příští rok, dva dálkové Airbusy plus další  čtyři Boeingy 737 prodat. Platy pilotů změnšit o 30%(jejich stávající průměr je 212000,- měsíčně). Zmrazení vyplácení benefitů a propuštění 860 zaměstnaců, včetně zhruba 100 pilotů. Prodej obchodních sítí Duty Free a ještě mnoho dalších detailů, o kterých se v novinách nedočtete.

       S naším národním dopravcem to nevypadá dobře, proto držme palce, aby se podařilo ho zachránit. Stát ho sice stejně prodá, ale dokud bude existovat alespoň jedno letadlo s logem ČSA, budu se na něj chodit na letiště dívat klidně i o půlnoci!

Výprava do Polska

Letošní dovolená je trochu netradiční....vlastně od doby co pracuju jsem ještě skoro žádnou normální neměl:-). Dlouho, dlouho a dlouho jsme bádali, kam vyrazit, aby nám to naše podmínky dovolili a nakonec jsem se rozhodli vyrazit do Polska. Ještě předtím jsem ale strávili dva dny v Praze.

Naplánovali jsme trasu Ostrava, Kraków, Wroclaw, Hradec a vyrazili. Ukázalo se, že jsme to zvolili dobře. Najeli jsme něco přes tisíc km, docela dost toho viděli a zabralo nám to jenom tři dny. Pravda, už se jako řidič docela těším, že si od volantu na nějakou chvíli odpočinu, ale i tak good!

První den směr Ostrava, kde jsme navštívili památník u obce Hrabyně z 2. světové války - stojí to za návštěvu i z větší dálky. Je to mezi Opavou a Ostravou. Potom následovalo centrum metropole a po skvělém tipu od Radoshaku, kdy jsme Dino park sice nenašli, ale jako náhrada nám posloužilo hornické muzeum, kde jsme se taky skvěle pobavili. Ne každý den můžete fárat do dolu. No a večer? Díky Radoshaci za nocleh...zase jsme vás rádi viděli. A na příště se těšíme taky, protože to už budete tři:-)!! Držíme palce!!

Druhý den jsme mazali z Ostravy směrem na Kraków, ale cestou jsme se ještě zastavili na jezeru Goczalkowickie. Tam se nám nepodařilo vykoupat, ale procházka po hrázi taky ušla. Následoval Kraków...netuším kolik má obyvatel, ale rozlohou se blíží Praze. Díky navigaci jsme se dostali do centra a povedlo se zaparkovat. Milý správce parkoviště nám hned dal mapu a vysvětlil, kam jít. A teď se držte, přímo v centru jsme za 4 hodiny na hlídaném dali 12 zlotých(80 korun). Kraków je fajn a turisticky hodně oblíbený - co vám budu popisovat, mrkněte na pak fotky. Na závěr nás jen udivilo, že v kavárně, kde jsme si dali pivo, jsme museli ještě platit za nepříliš čisté toalety - jiný kraj, jiný mrav:-). Tak a už nám zbývala jen Wroclaw - 300km od Krakówa....kde přespat. Auto jsme měli připravené(máme tam luxusní ložnici), ale radši bych postel a sprchu. Motel to zajistil a cena super. Za 900 korun jsme měli super pokoj i se snídaní. Zajímalo by mě, kolik poláci berou...až na ceny v centru jsme hodně ušetřili...

Třetí den jsme vyjeli do Wroclawi...málem bych zapomněl - počasí až do třetího dne užasné(obloha bez mráčku). V sobotu se ale zatáhlo a pršelo. K našemu štěstí ne ve městě. Prohlídku jsme zvládli celkem rychle. Město je menší a turistů také nebylo tolik. Přesto se mi dominanty města zdály někdy hezčí, než v Krakówě. Po obědě jsme vyrazili domů a i když jsme se celé tři dny výborně bavili, tak jsme oba unavení. Zuzka se navíc celou cestu v autě učila(státnice se blíží).

Všude dobře, doma nejlíp(ovšem až do doby, než zase někam vyrazíme).

FOTKY - Praha, Ostrava, Kraków, Wroclaw

Regata

Svinarská regata...co víc napsat. Každoročně pořádaná akce sdružením místních chatařů, které jsem se letos poprvé účastnil. Závody veslic na jejíž palubě jsou čtyři veslaři, jeden kormidelník a "háčko"(vyvažuje ve předu loď) o sud piva a několik dalších cen, to je pointa celé akce.

Docela mě překvapilo, že účast byla vysoká. Dvacetčtyři mužských posádek a deset ženských + diváci. Na břehu bylo opravdu narváno. Pivo teklo proudem a stánky s občerstvením opékali jednu klobásu za druhou.

Něco málo k pravidlům...dvě veslice se vyrovnají na start a je před nimi padesát metrů pádlování, než se dostanou k bóji, okolo které se musí otočit a pak zpět na start. Věřte nebo ne je to slušná makačka, když do toho dáte všechno. V prvním kole jsou rozjížďky...nezáleží na umístění, ale na čase, který potom všechny vrhne do nemilosrdného pavouka. Tam už zaváhat nesmíte.

Oběma našim posádkám se však nedařilo. Naše loď měla lepší úvod, celkově sedmý nejlepší čas při rozjížďce, což nám nabídlo výhodu slabšího soupeře. Ten si však vybral svoji slabou chvilku na začátku a v rozhodujícím vyřazovacím kole nás roznesl na pádlech, když zajel doposud nejlepší čas všech lodí. Navíc nás zradila otáčka, kde jsme se nepochopitelně zasekli a soupeř, se kterým jsme do té doby byli vyrovnáni dostal smrtící výhodu. Tu proměnil a tak nás čekala jen cesta domů a plány na příští rok.

Ahóóóóóóóój

Takhle od plic jsme křičeli celý víkend....na sebe i na lidi okolo řeky(a že jich bylo). Naše první vodácká zkušenost celkem slušně dopadla. Počasí se vydařilo a nám se povedlo ani jednou neskončit ve vodě. Z šesti lodí jsme měli i trochu kliku, ale povedlo se to. Zákeřníci nás tam sice chtěli poslat na konci, ale my jsme jim v posledním úseku utekli o několik set metrů, takže než se vzpamatovali, sušili jsme loď na břehu. Je mi jasné, kdo půjde na řadu příští rok jako první. Má se z toho prý stát každoroční víkendová akce.

Dvanáct lidiček, šest lodí a trasa z Kostelce nad Orlicí přes kemp v Týništi nad Orlicí do hradeckých Svinar. Orlice je celkem klidná řeka, i když vodáci ji stále objevují. S Vltavou se to asi nedá srovnat. Tady jsme si chvílemi připadali jako při průjezdu deštným pralesem, kde byly břehy skoro nepřístupné. Vyrazili jsme v sobotu v poledne a k večeru dorazili do kempu. No kemp to tedy nebyl, spíš hospoda s paloukem okolo, kde jsme si mohli postavit svoje stany. I přesto tam bylo docela dost lidí a tak zábava běžela do pozdních večerních hodin. Což nás po únavné cestě docela trápilo - nedalo se spát:-). Ráno odjezd naplánovaný na devátou a nejdelší trasa před námi. Pauza byla v Krňovicích, kde je jako obvykle hospoda. Vyhládlo - takže hurá na jídlo a pivo:-). Ve dvě hodiny odstartoval poslední úsek, který jsme dojeli za pět minut dvanáct...okolo páté hodiny totiž propukly vydatné bouřky a déšť k tomu. Sbalili jsme všechno co bylo potřeba, vrátili lodě a upalovali domů, do sprchy a do postele. Příště už to asi bude lepší, ale teď to bylo poprvé, takže bez zkušeností, tělo rozlámané a dvoudenní ostré sluníčko taky udělalo své:-).

Vodáctví je zajímavý sport, ale nejsem si jist, jestli bych takhle dokázal strávit celý týden dovolené třeba na Vltavě. Jako víkendová akce super, ale po celém týdnu bych se z toho asi další týden dostával:-). Takže asi až za rok na stejném místě.

International Space Station ISS

Ten kdo při jakékoliv zmínce o plánovaném startu do vesmíru rovnou přestává číst a jde automaticky na jinou stránku, by měl v tuhle chvíli udělat to samé, protože řeč bude o skoro dokončené a plně funkční mezinárodní vesmírné stanici ISS.

Kdo bere start čehokoliv do vesmíru jako běžnou záležit, tak si ani neuvědomí, že od prvního vynesení základního "kamene"(modul Zarja) uběhne letos v listopadu již 11 let. Tak dlouho trvala stavba(a ještě pár měsíců potrvá) tohoto 73 metrů dlouhého kolosu, který oběhne naši planetu ve výšce 350km za 92 minut. Od května letošního roku se na ní nachází trvale 6 kosmonautů oproti dřívějším třem. Umožnilo to rozšíření stanice a doplnění o další moduly a vybavení. Při současné misi raketoplánu Endeavour dokonce padl rekord počtu obyvatel na oběžné dráze. Číslo se zastavilo na třinácti. Stávající posádka ISS a k ní přibylo dalších sedm z raketoplánu. Endeavour by se měl v pátek vrátit a ani drobný problém při startu s odpadlou izolací, která narazila do tepelného štítu, by neměl přistání zkomplikovat. Přesto všechno se již raketoplánů nachýlil čas a blíží se konec jejich aktivní služby. Což do jisté míry ohrožuje dokončení této stanice, které je plánované na zaří roku 2010, protože pokud by došlo k neočekávaným problémům, není zde výrazná náhrada za raketoplán. Americká loď Orion, která by je měla nahradit se teprve vyvíjí a vzhledem k tomu, že je plánováno využití i pro cesty na měsíc, dojde k prvním ostrým testům nejdříve za 6 let. K zásobování by se tedy musely využívat ruské sojuzy a zásobovací lodě Progress. Nebo evropské ATV.

Dá se říci, že jen malé procento nákladných a gigantických projektů na naší Zemi(nebo na její oběžné dráze) se dokončuje bez problému(hlavně finačních). Odhad nákladů na výstavbu celé stanice se odhaduje na 100 mld Euro. A do toho určitě nejsou započítány náklady na budoucí provoz. Spolu s plánovaným opětovným návratem lidí na měsíc a výstavbou základny pro stálé obyvatele našeho kulatého satelitu můžeme ale očekávat ještě závratnější sumy. Výsledky z věděcké činnosti a pokroky vědy jsou však s tímto faktem měřitelné a mnozí z nás si ani neuvědomují, co všechno pochází právě z výzkumu cest do vesmíru.

No řekněte, kdo z nás nezatoužil jako malý kluk státi se jednou astronautem, dostat se na oběžnou dráhu naší planety(nebo ještě dál) a vyzkoušet si třeba stav bez tíže, nebo obrovské přetížení při startu. Některé to neopustilo dodnes, ale stojíme-li nohama na zemi, tak se běžného cestování ve vesmíru nedožijí zřejmě ještě ani naše děti. Můžeme jen doufat... nebo se tomu zkusit přiblížit jinak.