Turnaj Amerického fotbalu - Trutnov

Druhý týmový a můj první ligový turnaj série A7 ve které spolu s námi hrají ještě Znojmo Knights, Trutnov Rangers a Praha Mustangs se uskutečnil v Trutnově a pořádal ho domácí tým na městském stadionu. Fotbalový stánek s nově zrekonstruovanou tribunou a velkou "umělkou" sliboval pěkné zázemí. Rovněž počasí se od ranní mlhy docela umoudřilo a do našich hlav a později i výstrojí se začalo opírat sluníčko. Sraz stanovil kouč na půl dvanáctou, protože jsme turnaj zahajovali v jednu hodinu s domácím celkem.

Jako jeden z nováčků jsem si hodlal zápasy především užít a nasát co nejvíce zkušeností, což se projevovalo už v mojí první hře, kdy jsem si zapomněl dopnout helmu a svoje postavení jsem si neověřil u čárového rozhodčího. Chyby, ale už se nestanou(budou jiné:-)). Trutnov vstoupil do zápasu úspěšně, v první půli prorazil naši obranu a povedlo se mu skórovat. Touchdown však extrabodem nepotvrdil a tak získal pouze bodů 6. Náš útok ze začátku dlouho hledal správnou taktiku a tak jsme soupeři neoplatili stejnou mincí. Naopak, nechali jsme ho znovu bodovat, ale ani napodruhé nepotvrdili, což znamenalo vedení 12:0. Pak ale přišel obrat. Zlepšená hra útoku, dvakrát potvrzený touchdown a rázem jsme vedli 12:14. Zápas jsme měli ve svých rukách a zbývalo několik posledních minut, než přišla nešťastná událost. Při průniku domácího útočníka do naší obrany nebezpečně fauloval hráč Trutnova. Tato situace byla rozhodčím ponechána a hlavně díky tomu se soupeři podařil únik a skóre otočit v jejich prospěch. Což se už našemu útoku v krátkém čase zvrátit nepodařilo. O to větší zklamání bylo dokonce vyloučení našeho hráče za upozornění na faul. Zamotaná situace skončila bohužel slovní přestřelkou, kterou "rozhodčí" ukončil úplným vyloučením našeho nejzkušenějšího hráče, kapitána a trenéra v jedné osobě. 

K tomu je potřeba vysvětlit jednu důležitou věc. Zápasy série A7 totiž pískají samotní hráči týmů, kteří v tu chvíli nehrají a navíc jsou jen dva. Přestože je v pravidlech této série uvedeno, že na každý turnaj musejí být zajištěni nejméně dva hlavní a dva pomocní rozhodčí. Jde tu asi hlavně o peníze, nebo nevím. Každopádně by tím byla zajištěnena důležitá věc a to bezpečnost. Víc očí víc vidí a tak by nemohlo docházet k tomu, co se stalo v Trutnově. Hráči by věděli, že pokud faulují, bude tým potrestán. Neničili by se vzájemné vztahy hráčů, kteří v tu chvíli pískají a nechají projít sporný, nebo zakázaný zákrok. A byla by zkrátka zajištěna mnohem větší férovost tohoto tvrdého sportu, neboť faul zde může znamenat i vážné zranění.

Po skončení zápasu bylo naším trenérem navrhnuto a následným týmovým hlasováním schváleno odstoupení z turnaje z důvodu nezajištění dostatečného dohledu nad probíhajícími zápasy. Pocity z toho jsou smíšené, nikdo pořádně neví, jak s takovou situací naložit, ale i přes velké zklamání jsem byl na straně našeho trenéra.  Vyrovnat se s následnou situací a vyřešit ji bude úkol budoucí, ale věřím, že jako tým ji zvládneme!!

K nahlédnutí nabízím dvě alba - ALBUM 1 , ALBUM 2

Hradec Králové Warriors

Před zhruba 5-ti týdny jsem svoji sbírku sportů rozšířil o Americký fotbal a to v relativně novém a mladém týmu hradeckých válečníků vedených zkušeným koučem Honzou Řezábkem. Vstoupil jsem na svůj první trénink bezprostředně po jejich premiérovém ligovém turnaji série A7 ve Znojmě a ze začátku mnoho nechápal. Na fotbalu a hokeji vyrůstá v Čechách každý malý kluk, ale Americký fotbal tu má teprve 15-ti letou historii a přiznejme si, zatím není příliš divácky sledovanou záležitostí a proto i pravidla musíte chvilku zažívat. Mnoho nově vznikajicích týmů se však v Čechách snaží tuto skutečnost zvrátit a přiblížit tento drsný, ale krásný sport všem věkovým kategoriím.

Z toho mála, co jsem zatím pochytil, je Americký fotbal sportem, kde jde o tým a týmového ducha mnohonásobně více, než-li je tomu u jiných sportů. Hráči drží při sobě a jakmile se dostávají na hřiště musí být jejich souhra tak perfektní, jako kdyby dýchali jako jeden muž. Prestože naši partu tvoří hráči z různých koutů východočeského a také pardubického kraje, tvoří se zde velmi silné jádro, které má před sebou velkou budoucnost, pokud nepoleví ve svém snažení. Dokonce i fakt, že jsou zde kluci z Pardubic i Hradce, dvou věčných rivalů, nám v našem týmovém nasazení spíše pomáhá.

O pravidlech se zde nebudu rozepisovat, raději se na ně můžete mrknout na nášem týmovém webu v odkazu "pravidla" - Hradec Králové Warriors.

Po pěti týdnech příprav, jsme odjeli v sobotu do Trutnova na náš druhý turnaj série A7, o kterém budu ale psát až v dalším článku.

Český kras 10´

V tomto článku budu psát o další zajímavé lokalitě, která se v čechách nachází. Mnoho lidí totiž podceňuje význam a krásy svojí domoviny a tak není na škodu občas vyrazit někam, kde jsme ještě nebyli. Byť se jedná pouze o několik desítek kilometrů vzdálená místa. V tomto případě jich sice bylo 15 desítek, ale nejbližší okolí Hradce Králové v okruhu okolo 70km mám(e) již okoukáno.

Místo nedaleko Berouna s napovídajícím názvem obce Koněprusy. Většina z Vás už je určitě na správné stopě. Jedná se o Český kras který tvoří mnoho geologockých útvarů a také Koněpruské jeskyně. Tohle není můj obor, takže se předem omlouvám za nepřesnoti. Krajina je kopečkovitá, nic náročného pro pěší a na kole by se tu taky dalo skvěle jezdit. Okolí jeskyní je výrazně formováno lomem - Čertovy schody, který se rozkládá(pro nás východočechy) na ohromné ploše a poskytuje zajímavé pohledy do krajiny. Okolo těchto míst vede naučná stezka, po které nás vedl náš průvodce. Přesněji řečeno kolega(šéf:-)) Zuzky. Ten celou akci vymyslel, zorganizoval a také uskutečnil. Nutno podotknout že skvěle. Na parkovišti před jeskyněmi se nás tak sešlo 9 a společně jsme vyšlapovali okolím od desáté hodiny dopolední až do čtyř. Celkově to pro nás byla nejnáročnější dojezdová trasa ze všech, ale stálo to za to. Mohu všem doporučit nejen návštěvu jeskyní, ale i procházku po okolní naučné stezce! 

FOTOS

Turnaj ve stolním tenisu 2010

Rok se přehoupl a s ním se přiblížil turnaj ve stolním tenisu, který jsem opět začal pořádat. Letos se mimořádně vydařil. Přes všechny sliby se sice nenaplnilo očekávání vyššího počtu účastníků, to nám ale vynahradilo perfektní prostředí a skvělé výměny! Poučili jsme se z chyb v minulém roce a přistoupili na řadu nových opatření.

Tak například jsem přestal řídit umístění hráčů ke stolům. To si vzalo na starosti trio arbitrů(Kahan, brácha a Zůza:-)). Důsledkem toho bylo, že jsme základní část zvládli o neuvěřitelnou hodinu dříve, než minulý rok! Díky tomu jsme mohli pokračovat a rozehrát osmifinálového pavouka. Oběd se tedy přesunul až těsně před čtvrtfinále. Proto se hrálo o něco pomaleji. Gulášek s knedlíkem  je zkrátka brzda:-)! Také organizace cen a sponzorů se vydařila! Díky tedy Pivovaru Rebel Havlíčkov Brod v zastoupení našeho pana starosty a místostarostky. Dále pak firmě Trafocz a.s. v zastoupení p. Středy(ředitel firmy) a také obce Hvozdnice, která ze svého kulturního rozpočtu uvolnila finanční prostředky na nákup pohárů a některých cen. Nesmím zapomenout i na celou řadů lidí, kteří se více, či méně podíleli na přípravě, organizaci, průběhu, ukončení a úklidu turnaje. Zvláštní poděkování pak patří obecnímu hostinci u Čechů, jehož provozovatelé vždy připravují a zajišťují občerstvení od ranních hodin. 

Ponaučení pro příští turnaj(který možná proběhne už na podzim)máme několik. Za prvé - místo úřední desky v obci, bude plakát s pořádáním turnaje vyvěšen v hospodě. Zaznamenali jsme již několik smutných zpráv - jééé, on byl turnaji ve stolním tenisu, to bych šel, kdybych to věděl:-). Dále pak bude potřeba zdůraznit, že i přes zákaz účasti soutěžních hráčů se u nás hraje poměrně kvalitní ping pong. Docházelo tu k překvapení, jak dobře tu hrajem, přesto že nikdo není v soutěži. A poslední věc - startovné bude pravděpodobně vybíráno dopředu a při neúčasti se bude vracet pouze poměrná část, která nebude použita na objednaný počet obědů. Chápu, že někomu do toho může na poslední chvíli něco vlést, ale když to ani večer před turnajem není schopen oznámit, nedá se nic dělat.

Celkově máme tedy za sebou další ročník, ale jak jsem už psal, možná proběhne na podzim ještě jeden turnaj. Vítězství z minulého ročníku se mi nakonec obhájit nepodařilo.Ve finále jsem podlehl lepšímu Ondrovi, který se stal vítězem turnaje zaslouženě. Popravdě řečeno jsem docela rád, že to takhle dopadlo. Vyhrát turnaj dvakrát za sebou by byl velký úspěch, ale ne když jste v podstatě "ředitel" turnaje:-). Negativní ohlas by to určitě u některých vyvovalo.

FOTO

Slovensko 2010

Náš nezničitelný cestovatelský duch nás opět zavanul do světa a i když krajina, kam jsme se vydali, byla ještě nedávno naše společná, tak i přesto měla pro nás nádech určité "exotiky" :-). Řeč je o našich východních sousedech - Slovensku. 

Několik měsíců plánovaná a jednou dokonce zrušená návštěva Martiny - kamarádky mojí přítelkyně, byla konečně tady a i když důvody posledního odvolání cesty se opět opakovali den před odjezdem, tak jsme nakonec vyjeli.

Vzhledem k tomu, že letos už nejsem každotýdenním návštěvníkem Prahy, tak už také nevlastním dálniční známku. Netrpělivě vyčkávám, jak se vyřeší na příští rok elektronické čipy, ale to je ještě daleko. Pro tuhle cestu bych stejně ještě musel kupovat slovenskou. V celkovém součtu by to vyšlo dost draho a tak jsme na úkor času, který by byl po dálnici zkrácen asi o hodinu vyrazili po normálních cestách. Člověk má tak alespoň trochu možnost nakouknout do života obyčejných slováků, když projíždí jejich vískou:-).

Počasí nám přálo a celý víkend vykukovalo sluníčko. Proto jsme na sobotní odpoledne naplánovali návštěvu hradu Červený Kameň v Malých Karpatech. Ještě předtím jsme ale stihli dopolední bratislavské fitko, kde jsme k mému překvapení opravdu cvičili jen my. Ne že by tam nebylo dost lidí, ale dnes se pravděpodobně jenom fitko navštěvuje, nikoliv se v něm cvičí:-). Celá sobota pak končila nedaleko od hradu u sestry Martiny a její rodiny. Musím se přiznat, že všude kam jsme dorazili, jsme byli vřele přivítáni. Příjemné zjištění. Bohužel jsem si nestačil vyfotit jejich psa a jméno rasy už mi taky v paměti nezůstalo. Prostě velký černý pes, který se ze začátku držel stranou, ale pak stačil kousek slaniny a byl náš:-)!

Celkově se nám to opět povedlo. Při nedělním návratu jsme stihli ještě krátkou procházku po Bratislavě a vyrazili jsme domů. Klepu na dřevo, protože zatím všechny naše společné cesty probíhaly perfektně s počasím včele! Na závěr FOTOS.

May Day Letňany

Kvalita veletrhů a výstav značně upadá a nebo je špatně vybírám:-). Vzhledem k tomu, že letošní aeroexpo se uskuteční v Příbrami, kam se vrátilo po roční přestávce z Prahy, našel jsem na aerowebu pozvánku na letošní ročník aviatic expo do pražských Letňan. Mělo mě tak trochu napadnout, že akce spojená ještě s výstavou outdoor, čtyřkolek, 4x4 sportovních aut(žádné jsem nepotkal) a lodí a karavanů, nebude zcela určitě zaměřená pouze na létání, ale tohle...??

Kdo zná pražské výstaviště, tak ví, že se skládá z několika hal, které co do velikosti vévodí hala "A". Zvyklý z výstavy "Amper" na obsazenost všech výstavních ploch, jsem sázel na množství, které by v horším případě zastínilo kvalitu. Stalo se však, že kvalita nezastínila vůbec žádné množství, protože ono zkrátka to množství nebylo. V provozu pouze hala "A", u vchodu zaparkovaná Cessna 172 letňanského aeroklubu a uvnitř jejich malý stánek s tiskovinami a letáky, kde jsem si spíše než s nimi popovídal s klukem, který si připravuje licenci v hradecké Deltě. Na výstavní ploše se ještě nacházely dva malé UL a stánek s "mini" vrtulníky. Hej, tak to tedy byl mazec!! Většinu procházky po ploše jsme tak strávili porovnáváním karavanů, obytných automobilů a úvahami, zda-li pořídit bydlení a nebo takové auto:-). Po hodině a půl přestalo být co procházet a 400,- korun za vstup a parkovné tak nakonec propadlo ve velké zklamání. Naštěstí jsme do Prahy nejeli jenom kvůli výstavě, ale chystali jsme se také na večerní představení Divotvorného hrnce v divadle Na Fidlovačce. Zbývalo už jen vyplnit čas - ať žije obchodní centrum Letňany:-)

Bohužel si letos nebudu moci spravit náladu na aero expo, protože termín se shoduje s datumem voleb do parlamentu. Takže místo investice do cesty a vstupu, raději peníze vydělám ve volební komisi:-). Všem dnům ale není konec. Hned na začátku června budeme v Pardubicích slavit 100 let létání v Čechách na hodně rozšířené aviatické pouti. Pak možná v srpnu Budapešť a Redbull Air Race(zatím jen zbožné přání:-)). Mno a sezónu zakončí podzimní CIAF HK, který doufejme bude ještě lepší, než ten minulý!!

Ples rádia Černá Hora

Studentská léta jsou ty tam a když se dokážeme podívat za rok alespoň na dva plesy, tak je to úspěch. Tradičním "vrcholem" plesové sezóny, jak tomu někteří v Hradci říkají, je ples rádia Černá hora. Letos se nám podařilo poprvé získat lístky a i přes poměrně vysokou cenu(stání 400, malý sál 550 a velký sál 750) se po nich první den předprodeje doslova zaprášilo :-)! Okolo poledne jsem přímo na rádiu kupoval jedny z posledních a stejně tak tomu bylo u kamarádů, kteří je brali z hradeckého info centra. Na ples jsme se ale dostali všichni.

Samotný průběh bych spíše než k plesu přirovnal ke koncertu:-). Tomu, že je to spíše společenská událost napovídal počet a velikost stolů, které byly k dispozici ve velkém sále. Taneční plocha byla oproti studenstkým plesům mnohem menší a také ubylo prostoru na chodbách vzhledem k množství pivních, jídelních a jiných stánků. K tomu je potřeba napsat, že pokud jste nešli přímo na bar kongresového centra vše bylo v ceně vstupu. Hosty večera byly mimo jiné kapely Kryštof a Nightwork. Také dorazila i Aneta Langerová. Součástí plesu byla taneční vystoupení, módní přehlídka a jazz salónek, ve kterém jsme také strávili nějaký čas. Z toho všeho lze usoudit, že na samotný tanec nezbylo mnoho času a ani místa. V malém sále se s příchodem kapely Nightwork přestalo dát pohybovat a ve velkém sále to nevypadalo o mnoho jinak. Okolo půlnoci se však již začali první lidé vytrácet a tak jsme mohli na chvíli vyrazit na parket:-). Oficiální konec plesu naplánovaný na druhou hodinu ráno jsme "nestihli", protože v zhruba v jednu hodinu jsme vyrazili k domovu. Kulturně a společensky unaveni jsme následně spali hodně dlouho:-))!

Co tě nezabije...

...to tě posílí. A platí to úplně ve všem. Přejdu několik nešvarů za poslední měsíc a budu se hned věnovat nejdůležitější události posledních dní. A tím je ztráta několika částí dutiny ústní, přesněji řečeno zubů moudrosti. Podle hesla "když už, tak už", jsem opět využil možnosti k vytažení páru, tedy dvou:-)! K mému překvapení to však neprobíhalo tak hladce, jako v srpnu u prvního párečku! Ještě pár hesel - "každý je originál", nebo "to nejlepší nakonec". Z toho si možná dovedete udělat obrázek jak to probíhalo. U prvního se moje zubařka docela nadřela a cca po deseti minutách šel ven. Druhý, spodní už neměl tolik štěstí(tedy ani on, ani já)! Hned na začátku se totiž rozlomil! Navíc se anestezie nedostala k jednomu z nervů a tak to docela bolelo. Podařilo se ho uklidnit až po třetí injekci umrtvení a faktu, že díky vzniklé díře se k nervu již dalo dostat! Každý den tedy není posvícení. Po půl hodině zápasu, kdy došlo i na vrtací stroj, mi byl vytažen zbytek zubu. Nezaznamenal jsem to(pod narkózou) dokud mi nebylo řečeno ať zavřu pusu, že je po všem:-). Tedy jak pro koho. Pro mě začala několika denní bolest hlavy a levé poloviny obličeje. Kdo mě zná, tak ví, že si většinou na nic nestěžuju...taky ne, ale tohle bolelo, že jsem první noc nespal vůbec, druhou taky(zub a hokej:-)) a třetí jen málo. Vstup do pracovního týdne tedy pro mě znamenal vstávání s velkou únavou a psychický stav se promítl do všeho, co jsem od pondělka podnikal. Dnes je pátek a poprvé se mi vstávalo normálně. Takže doufám, že po víkendu už bude všechno ve starých kolejích. Příští nás totiž čeká ples rádia Černá hora v hradeckém Aldisu!

Praha Ruzyně

Dovolená ve čtvrtek - to si můžu vymyslet jenom já:-). Ale nakonec se mi i přes celkem špatné počasí povedlo udělat několik fotek. První zkušenost s foto místy pražského ruzyňského letiště se tak stala bojem se sněhem a závějemi. Dostal jsem se prakticky jenom na jedno z nich :-). Dnešní den také poprvé startovala ledadla ve směru 06, což znamelo že to bylo proti mě. Zima opravdu není ideálním časem pro focení na Ruzyni, ale už se těším na léto! 

Startujem

Začátek roku 2010 se nese v poněkud nezvyklém rytmu, ale co jsme chtěli to máme a tak se není čemu divit:-). Pravda že neustálé odklízení sněhu doma, v práci, doma, v práci už celkem unavuje, ale zato ten krásný pohled do okolí, když náhodou vysvitne sluníčko je nepopsatelný! Ne že by za tu dobu nebylo o čem psát, ale to že máme bílou zimu asi ví každý a minulý rok mrzlo silně až do konce února, tak co :-)!

Na novinky se v  podstatě můžete těšit pouze až zase někam vyrazíme, nebo podnikneme zajímavou akci. V blízské budoucnosti do toho bude zřejmě spadat turnaj ve stolním tenisu, který pořádám na přelomu března a dubna, mezitím tradičně mezinárodní přehlídka ohňostrojů v Brně(kde budeme letos zřejmě jenom na zahajovací ohňostroj), dále pak květnové Aeroexpo v Praze a pak nejspíše až letošní plánovaná dovolená, netradičně po mnoha letech s rodiči. Se Zuzkou se s nimi chystáme vyrazit za severským dobrodružstvím do Norska, kam se už oba těšíme!

Mno nezbývá než si jenom přát, aby se letos všechno zadařilo, že:-)!

PF 2010

Není to tak dávno, co celý svět panikařil a nevěděl co se bude dít s příchodem magického data roku 2000. A ejhle on už je tu letopočet 2010. Zvyknout si napsat tohle datum mi zase nějaký ten týden potrvá, ale půjde to. Ohlédnu-li se za rokem minulým, uvidím věci, situace a příhody ze života, které pro mě byly zase nové a poučné! Přechod mezi Silvestrem a Novým rokem je pro mnohé příležitost začít od znova a všechno špatné, které si prožili hodit za hlavu. Řekl bych že je to trochu klišé, protože když se zamyslím, ani jeden ze zlomů v mém životě nezačal příchodem nového roku, ale prostě se během něho stal a od té chvíle to zkrátka bylo jinak. Právě proto tedy nepatřím mezi skupinu lidí, kteří si na nový rok dávají předsevzetí. Spíše neviditelný plán toho, co bych rád za těch dvanáct měsíců zvládnul.

Letošní rok byl vyjímkou. Před Vánoci návrat z ostrova a tak prioritou bylo najít si práci a dobře se uvést. To se do určité míry povedlo a tak můžu být spokojen. Díky tomu ale bohužel neproběhla žádná větší aktivnější dovolená. Tu jsme nahradili víkendovými výjezdy, které stály za to, ale na příští rok je plán daleko odvážnější. Nechte se překvapit. No a v neposlední řadě se nám s pomocí rodičů povedlo zařídit pěkné ale dočasné bydlení v druhé polovině našeho domu. Děkujeme.

A rok 2010...Bude jistě zajímavý, o tom nepochybuji. Plán nemám ani tak na papíře, jako v hlavě, ale pokud se podaří všechno, co jsem dal za cíl, bude to ještě mnohem lepší rok, než ten který nám právě končí(a že byl a ještě je zajímavý). Proto přeji každému, kdo si tenhle článek přečte, aby ho čekalo to samé. Do Nového roku hodně zdraví, štěstí, peněz a hlavně lásky, kterou bychom neměli opomíjet, byť na ni zbývá málo času. Opět se budu snažit na tyto stránky vkládat něco zajímavého ze života, i když četnost článků není tak vysoká, jako při irské výpravě.

Úspěšný vstup do roku 2010 tedy přeje Luk!

Vysajte mě do sucha

Poněkud netradiční nadpis, který by se dal vysvětlit hned několika způsoby, ale ten správný by vás napoprvé určitě nenapadl. Skoro stejná citace by se asi objevila ve filmech Blade nebo Nový měsíc:-). Komu svítá...?

Dnes zcela běžné, ale pro mnoho lidí stále absurdní, darování krve. Tedy přesněji řečeno plasmy která je krevní součástí. Nejdříve je před samotnou návštěvou potřeba rozehnat rozpaky nad tím, že vás někde na hodinku napíchnou a budou zbavovat veškeré červené tekutiny.

Pro začátek si vyberte z nabídky internetu nejbližší centrum, které se tímto problémem zabývá a navštivte ho. Podstoupíte vyplnění dotazníku a úvodní lékařskou prohlídku. Pokud je i ta v pořádku a vy jste se dopředu objednali, tak můžete ihned k odběru. Personál je profesionální a postará se o všechno, co bude potřeba. Netřeba se ničeho bát! Odebere se vzorek krve kvůli testům a pak jdete na to.

Připravte se doslova na všechno, protože napoprvé váš organismus není zvyklý a bude se možná bránit(zdůrazňuji možná). To se stalo i mě. Nejprve vám krev odeberou, odstředí plasmu a pak vám ji vrátí spolu s roztokem. To se opakuje několikrát za sebou. Při prvním se mi přitížilo a tak mě na chvilku "obskakovali" sestřičky. Nohy nahoru, ledové zábaly na hlavu a krk a pít a pít. Za chvilku jsem se cítil v pohodě a pokračoval. Aby toho nebylo málo, při třetím návratu krve jsem se lehce pohnul(což se nesmí) a praskla mi žíla v oblasti vpichu. Přístroj se automaticky odpojil, ale malinká boule okolo vznikla. Proto mi museli ještě napíchnout levačku, aby mi to co vzali taky vrátili :-). Jinak všechno bez problémů, ani po odběru a následné cestě autem domů jsem necítil vyčerpán. samozřejmě si potom nedomlouvejte návštěvu fitka, nebo podobně. Chce to klid a druhý den ráno budete zas jak rybičky.

Pro mě z toho všeho vyplývá jednoduché pravidlo. Více se položit na lehátko. Nohy pokud možno pokrčit a nahoru a samozřejmě pití sebou:-).

Na závěr jedna poznámka. Za tento způsob darování plasmy dostanete zaplaceno 400,-. Na oficiálních stránkách je ale napsáno, že je to odměna za vynaložený čas, nikoliv za "materiál". Jeho hodnota bude na trhu zřejmě mnoho násobně větší. A o jeho využití zde ani nebudu spekulovat. Mělo by to být na léky. na druhou stranu pro mladé lidi, nebo studenty je to celkem zajímavý a nenáročný způsob přivýdělku. Čekárna byla při mém odchodu(16:00) nacpaná k prasknutí. Naopak při příchodu ve 14.30 tam nebyl skoro nikdo. Tak a teď záleží jen na vás jak se s tím vším poperete:-)

Hotovo

Měsíční práce je u konce a ze 112 dílů jsem konečně složil výsledek. Asi nejhorší bylo tentokrát poměrně složité nalepování obrázků, které byly velké, členité a ne vždy perfektně objaly trup letadla. Namalovat bych tohle asi nedokázal, že:-)?