Tradice

Je tomu zhruba měsíc, co jsem poprvé vyrazil o svém volnu někam za větším poznáním této země. Tenkrát to bylo s dědou Radka na útesy Cliffs of Moher a od té doby se snažím v každém volném dnu podniknout nějakou cestu. A nejen já...poznávacího ducha se mnou mají též Radoshaci. Zbývá jim tu posledních pár týdnů, takže proč si je pořádně neužít, že? V tuhle chvíli mám za sebou už sprchu, sedím pohodlně na posteli a můžu vám o celém víkendu napsat pár řádků.

Sobota má už několik týdnů stejný ráz...ráno doma, v poledne s Radkem do Athlone a večer odjezd kam se nám zamane. Tentokrát jsme znovu vsadili na počasí a vyrazili na místo, kde jsme byli na letecké show. Písčité pláže přímo sváděli ke koupání...Doufali jsme, že se nám to povede. Na místo do 100km vzdáleného Clifdenu jsme dorazili okolo sedmé. Mraky se sice honily, ale nepršelo. Nejprve sem trochu pozlobil auto v terénu a pak následovala krátká večeře a stavění stanů.

Večerní program se protáhl s kostkami a plechovkami piva až do půl jedné. A pak hurá na kutě...:-). Můj zdravotní stav není pořád nejlepší, takže jsem si i docela pospal. Ze stanu jsem definitivně vylezl o půl deváté a udělal pár fotek. Sluníčko svítilo, ale mraky se blížily... toho musíme využít!! Vzhůru do plavek, zavřít oči a z hlasitým křikem se vrhnout do vln. Moje první koupačka v Atlantiku:-). Voda studená, ale když jsme vylezli, bylo nám všem příjemně!! Stihli jsme to akorát...sklidit stany a už začínalo poprchávat. Bylo ale ještě dopoledne a nám se nechtělo domů, takže co podniknout??

Radek dostal nápad na projížďku lodí za delfíny, která byla nedaleko od nás. Na místě jsme ale zjistili, že dnes nejezdí, protože je větrno. Ha Ha, vždyť skoro nefoukalo!! Odkázali nás na jiné místo. Na vyjížďku lodí po jediném irském fjordu - Killary fjord. To stálo za zkoušku...cestou jsme se ještě stavili v adventure centru. Měli zajímavou nabídku dobrodružných akcí. Omrkli jsme i jejich lanové centrum a vypadá to, že Radoshaci si tam příště zablbnou... a pokud jde o mě, tak...no znáte mě:-). Ten můj strach z výšek...uvidíme. Na tenhle měsíc toho bylo až až:-).

Loď vyplouvala o půl jedné a plavba měla trvat 90 minut. Jak bylo slíbeno, tak se i stalo. Katamarán Connemara Lady nás vzal na projížďku po celém fjordu, kolem rybích sádek a na konci se otočil a směřoval zpátky. Příjemné zpestření, ale vidět delfíny by určitě bylo atraktivnější. Jsem zvědavý, jestli v této cestovatelské tradici vydržím i po odjezdu Radka a Radky. Přeci jenom se takhle můžeme alespoň trochu podělit o náklady na cestu...a vzhledem k tomu, že většina míst z našeho okolí už byla poznána, trasy už nyní měří třeba 200km - tam co jsem ještě nebyl:-). A to je pro jednoho docela dost. Ještě že mi ten můj nafťáček alespoň tolik nežere. V klidu s ním jezdím s průměrem pět na sto:-).

Jako vždycky na závěr přichází ALBUM mých fotek a večer ještě přihodím něco z foťáku Radoshaku.