Ještě to není rok, co jsem zpět doma, ale už to bude půlrok, co jsem opět zaměstnancem energetiky(utíká to jak voda). Původní práce elektromechanika, ze které jsem kvůli vidině lepšího odešel, se změnila na referenta
zásobování a zkušebního technika v jedné osobě. Obě místa by prý nešlo naplnit dostatečným počtem hodin pro dvě osoby a tak je spojili. Místa mají úplně odlišnou náplň prác
e a proto se někdy za celý den nezastavím. Asi takhle...když nejsme ve skluzu a výroba jde normálně, tak mám celý den co dělat...pokud jsme ve skluzu, díky například zpoždění od dodavatele, tak nestíhám. Už na konci června odešla jedna moc milá paní, která mě zaučovala na pozici referenta a na konci srpna zřejmě(podle náznaků) odejde i zkušební technik, na jehož místo se stále zaškoluji. A zrovna v tu chvíli by nás měl zase čekat velký nápor ve výrobě. Zkouška ohněm se blíží, jsem na ni připraven, ale zřejmě toho budu mít nad hlavu. Co víc si přát, než těsně předtím
dovolenou, kdy se mi nakupí spousty práce, která jd
e zpozdit na 14 dní, ale udělat ji pak stejně musím... Platově bych si to samozřejmě představoval jinak, když občas sleduji, jak někdo kdo má mnohem vyšší třídu než já se může zastavit, pokecat si, zapálit si několikrát za den cigárko, atd. To je ale všechno dáno tím, že jsem "zoban", jak vtipně poznamenávají někteří kolegové:-).




Časem budu určitě doufat ve zlepšení, přesto už dlouhou dobu přemýšlím o nějakém rozšíření kvalifikace, či rezervní variantě při dnešní nejisté budoucnosti každého(jak z hlediska růstu platu, tak budoucnosti firmy). To jak a co by se dalo dělat je celkem jednoduché, horší je to s uskutečněním. V úvahu samozřejmě připadá nejčastější varinta pro každého - čímž je vysoká škola(pro mě už pouze v případě dálkového stud


Žádné komentáře:
Okomentovat