Off road

Tak a je to tady. Když jsem minule psal, že léto ještě neskočilo, tak tomu sice byla pravda, ale ne na dlouho. Trvalo to pouze týden a změna je tady. V pátek ráno se teplota udržela na 11 stupních a tam už zůstala po celý den. Bouřky, vítr a déšť sebou přinesla studená fronta a my v ní vyrazili na naši poslední "dovolenou". Víkend zamluvený na polovinu října měl být poslední hezký. Skutečnost nám utekla jen o pár dní.

České švýcarsko je velmi krásné a měli jsme naplánovaný pestrý program. Bohužel to celé hned na začátku zamázlo počasí a tak jsme v sobotu ráno uvažovali zdali tam vůbec zůstat. No a kdybychom nepotkali při odjezdu majitele, možná by to tak dopadlo. Pozval nás na vyjížďku off road, kam se chystal odpoledne do bývalého vojenského prostoru. Počasí prý na to bylo ideální. Kývli jsme a abychom vyplnili čas, vyrazili jsme (jak jinak) do Nového Boru do fitka (výbavu jsme sebou měli pro jistotu). Do dvou hodin jsme stihli ještě oběd a pak jsme na náměstí čekali na příjezd aut. Nissan Patrol vypadal jako obří tank a než jsem našel způsob, jak se do něj nasoukat(při té výšce) uběhlo pár minut. V České Lípě jsme vyzvedávali ještě vedoucí auto. Dvakrát Nissan Patrol, jednou Jeep Cherokee, všechny v podstatných úpravách pro terén.A že byly potřeba. 

Vojenský prostor nabízí téměř neomezené možnosti v terénu a vzhledem k tomu, že je v něm hodně kopců a skal, nebylo o zajímavé situace nouze. Třeba takový strom přes cestu, nebo tahání auta z bahna. Měli jsme prý zkrátka štěstí. Nejen že takovou vyjížďku pořádají tak jednou do měsíce, ale také to byla jedna z těch lepších. Celkově jsme na čtyřech kolech strávili téměř čtyři hodiny a nakonec jsme plánovaný odjezd domů neuskutečnili. Prostě zážitek jako hrom! Plánovanounávštěvu přírody jsme tedy měli, jen v docela jiném podání.

http://www.4x4patrolteam.cz/

FOTOS

Léto ještě neskončilo

Léto se nám nečekaně přesunulo do září a října, ale ono je to možná dobře. Práce na rekonstrukci pomalu končí, život se začíná vracet zpět do svých kolejí a je tak možnost užít si trochu klidu a odpočinku alespoň v tomto čase.

Zřejmě poslední teplý a slunečný víkend v roce jsme strávili na mnoha místech. V pátek v Praze na výstavišti, kde si Zuzka přebrala cenu za čtvrté místo ve své kategorii s časopisem Svět kulturistiky. Dalo jí to na jaře hodně zabrat, ale cen bylo překvapivě hodně, takže se to snad trochu vyplatilo. Pak se odebrala na sezení "s přáteli" a já na letiště. Dušička fotografa letadel zase jednou dostala co chtěla, i když bohužel nebyla u toho největšího, co se za víkend na Ruzyni stalo. V neděli totiž poprvé přiletělo největší dopravní letadlo na světě Airbus A380 společnosti Lufthansa, která tímto oslavila 45. výročí svého působení na letišti v Praze. Událost na kterou se řadu dní připravovali jak zaměstnanci letiště, tak i odborná, ale i laická veřejnost. Podle fotografií se u letiště sešlo několik tisíc lidí a najednou nikomu nevadilo, že se pohybují po polích a že parkují téměř všude kde se dá. To je ale otázka pro jiný článek a jiný čas. Videa která jsem měl možnost shlédnout ukazují nejprve krátký průlet nad dráhou 24, na kterém se domluvila posádka s dispečerem, kvůli velkému počtu návštěvníků v okolí letiště a pak již po okruhovém obletu finále. Při pojíždění z obou okének v pilotní kabině zavlály české vlajky. Atmosféra musela být vynikající a i když byly možná trochu problémy s dopravou, tak jeden takový zážitek vyváží pomalu celý ztracený den v HK na letišti při letošním CIAF, kterého jsem se sice neúčastnil, ale mnoho jsem zaslechl.

No a proč jsem nakonec do Prahy nedorazil. Jednak proto, že jsem tam byl v pátek a nešlo to přesunout, pak také protože zkrátka nebyly volné finance a nakonec proto, že mi zavolal kamarád a řekl: " mám na neděli dvě čtyřkolky jenom za cenu benzínu", takže bylo rozhodnuto definitivně.

V neděli dopoledne po příjezdu k nám jsme nejprve u souseda v dílně opravili ohnutou vzpěru řízení a aby toho nebylo málo, tak v polovině cesty na rozhlednu Chlum na mém stroji odešla elektrika. Zkušené pomačkání sice problém vyřešilo, ale po několika stovkách metrů to bylo zpět. Problémem byla nakonec utavená pojistka, kterou jsme sehnali u nějakého dobráka na vesnici, ve které jsme stáli(tímto mu děkuji). 15A pojistka se totiž hledá těžko, zvlášť v neděli. Nakonec to byla poslední technická zastávka a po výstupu na rozhlednu, který se mě netýkal jsem vyrazili na dráhu v Praskačce. Tam jsem si užili hodně srandy... FOTOS