úterý 29. prosince 2009

PF 2010

Není to tak dávno, co celý svět panikařil a nevěděl co se bude dít s příchodem magického data roku 2000. A ejhle on už je tu letopočet 2010. Zvyknout si napsat tohle datum mi zase nějaký ten týden potrvá, ale půjde to. Ohlédnu-li se za rokem minulým, uvidím věci, situace a příhody ze života, které pro mě byly zase nové a poučné! Přechod mezi Silvestrem a Novým rokem je pro mnohé příležitost začít od znova a všechno špatné, které si prožili hodit za hlavu. Řekl bych že je to trochu klišé, protože když se zamyslím, ani jeden ze zlomů v mém životě nezačal příchodem nového roku, ale prostě se během něho stal a od té chvíle to zkrátka bylo jinak. Právě proto tedy nepatřím mezi skupinu lidí, kteří si na nový rok dávají předsevzetí. Spíše neviditelný plán toho, co bych rád za těch dvanáct měsíců zvládnul.

Letošní rok byl vyjímkou. Před Vánoci návrat z ostrova a tak prioritou bylo najít si práci a dobře se uvést. To se do určité míry povedlo a tak můžu být spokojen. Díky tomu ale bohužel neproběhla žádná větší aktivnější dovolená. Tu jsme nahradili víkendovými výjezdy, které stály za to, ale na příští rok je plán daleko odvážnější. Nechte se překvapit. No a v neposlední řadě se nám s pomocí rodičů povedlo zařídit pěkné ale dočasné bydlení v druhé polovině našeho domu. Děkujeme.

A rok 2010...Bude jistě zajímavý, o tom nepochybuji. Plán nemám ani tak na papíře, jako v hlavě, ale pokud se podaří všechno, co jsem dal za cíl, bude to ještě mnohem lepší rok, než ten který nám právě končí(a že byl a ještě je zajímavý). Proto přeji každému, kdo si tenhle článek přečte, aby ho čekalo to samé. Do Nového roku hodně zdraví, štěstí, peněz a hlavně lásky, kterou bychom neměli opomíjet, byť na ni zbývá málo času. Opět se budu snažit na tyto stránky vkládat něco zajímavého ze života, i když četnost článků není tak vysoká, jako při irské výpravě.

Úspěšný vstup do roku 2010 tedy přeje Luk!

středa 16. prosince 2009

Vysajte mě do sucha

Poněkud netradiční nadpis, který by se dal vysvětlit hned několika způsoby, ale ten správný by vás napoprvé určitě nenapadl. Skoro stejná citace by se asi objevila ve filmech Blade nebo Nový měsíc:-). Komu svítá...?

Dnes zcela běžné, ale pro mnoho lidí stále absurdní, darování krve. Tedy přesněji řečeno plasmy která je krevní součástí. Nejdříve je před samotnou návštěvou potřeba rozehnat rozpaky nad tím, že vás někde na hodinku napíchnou a budou zbavovat veškeré červené tekutiny.

Pro začátek si vyberte z nabídky internetu nejbližší centrum, které se tímto problémem zabývá a navštivte ho. Podstoupíte vyplnění dotazníku a úvodní lékařskou prohlídku. Pokud je i ta v pořádku a vy jste se dopředu objednali, tak můžete ihned k odběru. Personál je profesionální a postará se o všechno, co bude potřeba. Netřeba se ničeho bát! Odebere se vzorek krve kvůli testům a pak jdete na to.

Připravte se doslova na všechno, protože napoprvé váš organismus není zvyklý a bude se možná bránit(zdůrazňuji možná). To se stalo i mě. Nejprve vám krev odeberou, odstředí plasmu a pak vám ji vrátí spolu s roztokem. To se opakuje několikrát za sebou. Při prvním se mi přitížilo a tak mě na chvilku "obskakovali" sestřičky. Nohy nahoru, ledové zábaly na hlavu a krk a pít a pít. Za chvilku jsem se cítil v pohodě a pokračoval. Aby toho nebylo málo, při třetím návratu krve jsem se lehce pohnul(což se nesmí) a praskla mi žíla v oblasti vpichu. Přístroj se automaticky odpojil, ale malinká boule okolo vznikla. Proto mi museli ještě napíchnout levačku, aby mi to co vzali taky vrátili :-). Jinak všechno bez problémů, ani po odběru a následné cestě autem domů jsem necítil vyčerpán. samozřejmě si potom nedomlouvejte návštěvu fitka, nebo podobně. Chce to klid a druhý den ráno budete zas jak rybičky.

Pro mě z toho všeho vyplývá jednoduché pravidlo. Více se položit na lehátko. Nohy pokud možno pokrčit a nahoru a samozřejmě pití sebou:-).

Na závěr jedna poznámka. Za tento způsob darování plasmy dostanete zaplaceno 400,-. Na oficiálních stránkách je ale napsáno, že je to odměna za vynaložený čas, nikoliv za "materiál". Jeho hodnota bude na trhu zřejmě mnoho násobně větší. A o jeho využití zde ani nebudu spekulovat. Mělo by to být na léky. na druhou stranu pro mladé lidi, nebo studenty je to celkem zajímavý a nenáročný způsob přivýdělku. Čekárna byla při mém odchodu(16:00) nacpaná k prasknutí. Naopak při příchodu ve 14.30 tam nebyl skoro nikdo. Tak a teď záleží jen na vás jak se s tím vším poperete:-)

sobota 21. listopadu 2009

Hotovo


Měsíční práce je u konce a ze 112 dílů jsem konečně složil výsledek. Asi nejhorší bylo tentokrát poměrně složité nalepování obrázků, které byly velké, členité a ne vždy perfektně objaly trup letadla. Namalovat bych tohle asi nedokázal, že:-)?

pátek 30. října 2009

To není žádná legrace!

Řada mých kamarádů se mě už několik měsíců ptá, kdy se konečně pustím do "řidičáku" na letadlo. Soudí tak asi zřejmě podle mojí aktivity na blogu a zejména na FB. Pravdou je že létání obecně je mým velkým koníčkem a cokoliv se okolo letadel točí mě fascinuje! Jde však především o dopravní letadla. Vojenská technika je sice zajímavá, ale nezanechává ve mě takové pocity, jako když stojím na vyhlídkové plošině letiště Praha a sleduji přes silné plexisklo pohyb letadel a syčivý zvuk jejich motorů ve volnoběhu. Každý kdo někdy letěl si jistě vzpomene na první zážitky, kdy připoutaní sedíte v sedadle cestujícího, rolujete na vzletovou dráhu, zastavíte a pak se s burácejícími motory na křídle prudce rozjedete. Což vás vtlačí do sedačky tak, jako kdyby jste seděli v závodním speciálu WRC a ne-li víc. Pneumatiky svištící po dráze duní, až se najednou nakloníte do prudkého stoupání a všechen hluk(až na motory) a drcání utichne. Ten pocit ve vzduchu je zkrátka nepopsatelný, každý si to musí prožít sám! Jako příklad mi snad může sloužit náš poslední výlet do Švédska, kdy jsem stál před rozhodnutím - zaletět si s přítelkyní do Stockholmu, nebo strávit několik hodin v jednom z leteckých simulátorů ČSA. Vyhrál reálný let s reálným zážitkem, i když do kokpitu mě nepustili :-).

Co to ale dnes obnáší stát se pilotem. Cest je mnoho. Především musíte chtít sám! Můžete se stát členem nějakého aeroklubu, kterých jsou v Čechách desítky. Tam si za pár tisíc můžete nalétat větroně, nebo v rámci celého výcviku absolvovat rovnou ultralight. To vám studium o pár desítek tisíc prodraží, ale podíváte se nahoru. Budete sedět za kniplem a můžete si létat pro zábavu. Několik mých kamarádů buď má na větroně, nebo si současně s ním dělají na ultralight. Zážitek je to prý velký, pokud jde o zájmový koníček a nespolyká vám to tolik času.

Dále se můžete rozhodnout jít výš a udělat si výcvik s označením PPL(A). Což je soukromý pilot letounů. Tam už můžete létat s většími letadly, ale nemůžete se tím živit. Může to být opět jenom zájmová činnost, která vás ale bude stát 80 hodin teoretické přípravy, 45 hodin praktického létání většinou na strojích Cessna a to nejdůležitější - pár set tisíc!

Co ale musíte absolvovat před každým výcvikem jsou zdravotní testy. Nahoru přeci nemůžete pustit někoho, kdo špatně slyší, vidí, nebo má jiné potíže. K tomuto účelu jsou sestavené speciální testy a zdravotní prohlídky, kterými musí každý zájemce projít. Jejich nároky samozřejmě stoupají s druhem pilotní licence. Pokud se tím chce někdo živit, musí získat nejnáročnější zdravotní způsobilost 1. třídy. K soukromému létání vám stačí pouze dvojka. Rozdíl je jak v ceně, tak v průběhu. Náročné psychotesty a psychiatrická vyšetření nejlépe odhalí, zda-li máte na to, stát se pilotem, zodpovídat za celou posádku, cestující a letadlo. K tomu musíte samozřejmě připočíst i vyšetření všeho, na co si jen vzpomenete. Oči, uši, chrup, krev, moč, EKG, EEG, neurologie, chirurgie a mnoho dalšího. Když si to dáte dohromady je celkem logické, že vyšetření takového rozsahu zabere několik dní a dá se i napsat, že snad jakákoliv příprava na něj by byla zbytečná.

Kdokoliv si tedy myslí, že stát se pilotem je jen tak, velmi se plete. Pokud by jste totiž chtěli pokračovat, bude vás čekat několik let tvrdé práce, náletu hodin, studia teorie, letecké angličtiny a mnoho dalšího včetně nemalé částky peněžní. Taková zkrácená vysoká škola s mnohem vyššími nároky. Výměnou vám však za to bude netradiční, zajímavé a zodpovědné zaměstnání, platové ohodnocení, které vám vaši investici za krátkou dobu vrátí a hlavně pocit, že jste zvládli něco o čem si většina lidí může jenom snít! Dnes už existuje málo způsobů jak rychle zbohatnout a práce pilota mezi ně nepatří(soudím), protože je vykoupena časem a stálými nároky na vaši osobu. Proto to znamená, že tuhle činnost je třeba chápat spíše jako poslání a ne práci. Budoucnost světa jde stále dopředu a cestování vzduchem se bude vyvíjet. Kdoví co nám příští desetiletí tam nahoře připraví :-).

čtvrtek 29. října 2009

Už se to rýsuje

Téměř hodinářská práce pokračuje. No to jsem trochu přehnal, ale snažím se. Hodně se mnou cloumá nedočkavost, ale ta by to jedině zkazila! Řeč je o mém návratu k modelařině. Airbus A340 už se pomalu rýsuje a všechny jeho hlavní části jsou při sobě a slepeny. Až na motory, protože na nich ještě musím něco dodělat. Některé části je totiž lepší nabarvit už před samotným přilepením k hlavní části, protože máte mnohem více prostoru a pak už jen zamáznete tečku po lepidle. Výsledek se zatím jeví uspokojivě na to, že jsem to mnoho let nedělal. Snad se mi podaří už nic nezkazit a to hlavní malování, které bude následovat po tomto víkendu zdařile dokončím. Zůstává jediná nezopovězená otázka - kam s ním potom. Zabírá celkem dost místa(40x46) a do našeho obývacího pokoje se nemá kam vejít. Nutno podotknout, že ani Zuzka by z toho nebyla nadšená přesto, že mi ho dala ona sama:-). Asi to vypadá, že si u sebe v kanceláři vedle svých pohárů z ping pongových turnajů udělám místo i na něj. Je to koneckonců můj veliký koníček - letecká doprava a několik obrázků už v kanclu mám:-).


Když už jsem nakousl to téma - turnaje. Tak nejbližší turnaj ve stolním tenise se i přes moji velkou snahu nepodaří uskutečnit dříve jak v polovině března. Což je stejný termín jako minule. Obecní sál je zkrátka velmi vytížen plesy a akcemi různých druhů:-).

sobota 17. října 2009

Překvapení

Chceš-li někoho potěšit, zkus něco co ho nejvíce baví a připrav to tak, že nebude nic tušit. Překvapení které mě o víkendu čekalo jsem nečekal, ale o to více mě potěšilo! Moje přítelkyně zkrátka ví jak na mě. Vymyslela to tak, že úplně odvedla moji pozornost večerní návštěvou kina a pak mi dala něco, co mě částečně vrátilo v čase a částečně si to užívám, protože je to moje velká záliba.


Čtyřmotorový Airbus A340 s polepy rakouských aerolinek nebo skandinávských SAS. Samozřejmě ne originál, ale model. Takový, jakých jsem před mnoha lety lepil několik za rok. Potěšilo mě to skoro víc, než kdybych dostal let v něm:-)!

Před lety jsem lepení zanechal(ani nevím proč) a teď se k tomu vracím s nejoblíbenější skupinou letadel - dopravní letouny! Bude to několik dní, možná týdnů práce, protože to nejhorší co můžete udělat, je stavbu uspěchat. Chci aby bylo perfektní a i když je v měřítku 1:144, tak je ho pořádný kousek! Teď už jen dokoupit vybavení, které se za ta léta někam zatoulalo a můžu začít. Barvičky jsem sice dostal, ale ještě potřebuju mít zpět lepidlo, ředidlo, štětce(v lepším případě pistoli) a to nejdůležitější - trpělivost(ta se koupit ale nedá)

čtvrtek 15. října 2009

Jen tak...

Babí léto už je asi definitivně pryč a já se ptám: "jaká bude zima"? Dočkáme se konečně letos pravých bílých Vánoc, nebo mrazy a sníh v nížinách opět udeří až po Novém roce. Radši nebudu na nic sázet a nechám se překvapit! S cestováním(někam daleko) je tedy letos už ámen a nás čekají jenom ty každoroční povinnosti jako třeba přezout auto, vyměnit letní bundu za zimní a v rádiu si do nekonečna ladit hity horkého léta se vzpomínkou na teplo. Jo jo, když je zima, chceme léto! Když je léto, chceme zimu! A pořád dokola...celkem zábava, ne? Alespoň pro mě:-).Ten kdo si dává předsevzetí na každý rok by ho měl už mít pomalu připravené. Času není mnoho a nemá smysl dohánět to, co se nestihlo naplnit letos. Ne že by to byl náš případ, ale jsou i tací:-).


Minulý rok jsem ještě byl v Irsku a pomalu se rozhodoval, zda tam zůstat do jara, nebo se vrátit. Jak to dopadlo, to ví většina z Vás už dávno a pro ty, kteří si myslí, že práce v zahraničí není nic těžkého připomínám, že i přes veškerou snahu a pomoc, jsem z nich za ten rok poslední výplatu prostě nedostal! A ne že by to bylo málo peněz. Když se podívám do archivu, tak jsem toho o ostrově napsal tolik, že by to vydalo na knížku. Ne každý kdo tam byl měl totiž k dispozici auto a o víkendu jezdil po okolí. Těch pár šupů které to stálo v poměru k výplatě nepocítila moje peněženka tak jako tady. Přejme se tedy(tiše), aby tu jednou byla taková situace taky. Tedy ne aby se neplatilo, nebo pozdě platilo, ale aby byly výplaty takové, že nebudou stačit jen na to pokrytí nejnutnějších výloh a na nic ostatního nezbude!Pak by se cestovalo jinak.

Pocity, které jsme tam zažívali jsou úplně odlišné od těch tady. Proto se mi nikdo nesmí divit, že se tam budu chtít určitě v krátké budoucnosti vrátit. Tedy ne pracovat, ale spíše si vyrazit na krátkou dovolenou. Mohlo by se to podařit, protože kamarádů tam mám dost a co Vám vždy nejvíce prodraží cestu - ubytování. A to by se nás netýkalo:-). Dnes jsem poprvé sledoval, jak moc je výhodné si v zahraničí půjčit auto a výjde to celkem dobře. Když to srovnám s cestováním autobusem, tak snad dokonce levněji:-). Otázka budoucnosti! Plánů je mnoho, konec roku se blíží a další je před námi:-).


neděle 11. října 2009

Stockholm 09


Podle hesla naplánuj a podnikni jsme o víkendu navštívili švédský Stockholm. Každodenní prohledávání stránek Ryanair konečně slavilo úspěch a tak se mi povedlo sehnat celkově levnou zpáteční letenku pro dva. Nutno poznamenat, že nízkonákladové společnosti jsou živé zpravidla na poplatcích a tak jsem chtě nechtě musel ještě připlatit za velký batoh a náš "on-line check-in" . Trochu se jim od minula změnily podmínky(letenky si tisknete samy).Celkově jsem se tak dostal pod tři tisíce. Druhý den po koupi klesla sice cena celkově ještě o tisíc, ale to je vždycky sázka do loterie, když kupujete levně. Odlet tedy naplánovaný na páteční poledne a návrat taktéž v poledni, jen nedělním:-). Lístky na autobus také zařízené(letiště Skavsta je 100km jihozápadně od Stockholmu) a zbývalo jen ubytování. Marně si lámu hlavu, proč bylo tak těžké ho sehnat. Pátek v pohodě v jakémkoliv hostelu, ale sobota natřískaná. Nakonec se to povedlo a dvou hvězdičková ubytovna v parku nedaleko centra mi potvrdila rezervaci.


Co všechno jsme zažili a kde všude jsme byli, o tom snad nejlíp vypoví fotky, které najdete na konci článku. Stockholm je nádherné město a po tomto víkendu, kdy nám navíc přálo perfektní počasí se u mě umístil na prvním místě v žebříčku měst, která jsem zatím navštívil. Nechal v nás hluboký zážitek se vším všudy a i když jsme na jeho poznání měli relativně krátkou dobu, využily jsme ji do poslední minuty!Tady je pár OBRÁZKU z našeho víkendu ve Stockholmu.


pátek 2. října 2009

Nezapalujte ohníček v kabině




U naší malebné obce bylo ráno horko:-).



středa 30. září 2009

Bezpečná Evropa

Ačkoliv se může zdát, že aktivita na mých stránkách opět upadá, není tomu tak! Mnoho se stalo, leč inspirace u mě asi přichází ve vlnách a tak ji musí vystřídat nečekané zážitky a zkušenosti, kterých bylo dnes tolik, že je sem prostě musím dát!


Můj pravidelný popracovní program ve středu příjemně narušila událost "Bezpečná Evropa", což byla prezentace techniky záchranářů spolu s ukázkami zásahů u Aldisu. Jezdím okolo něj pravidelně do fitka, ale když se napravo odemě objevila zasahující helikoptéra a spoustu hasičské techniky, musel jsem zaparkovat(ZAPLATIT ATOLU!!) a mazal jsem s foťákem na místo. Podle hesla - Buď vždy připraven, ho mám každý den u sebe, kdyby něco...A ono to něco bylo!! Vrtulník Eurocopter EC 135 T2 patřící záchranné službě HK zasahoval celkem dvakrát. Stihl jsem hned to první vystoupení a proto jsem si druhé dokázal maximálně vychutnat! Program byl pestrý a velice rychle na sebe navazoval. Na druhé straně Aldisu byla ukázka policejní techniky a ještě části záchranářů. Ihned po vrtulníku následovalo cvičení pořádkové jednotky proti demostrantům, nebo fotbalovým chuligánům(jak chcete), po něm přišel na řadu zásah u dopravní nehody. Vyprošťovací vůz, sanita a dopravní policie, všechno dohromady jako v reálu. Tahle ukázka byla asi nejdelší. Pro návštěvníky byla dále připravena ukázka s psovody. Vyhledávání drog, výbušnin a samotný zásah psa proti agresorům. Celá prezentace probíhala dál, ale mě už končilo po dvou a půl hodině parkování, a tak jsem to zabalil. Nejdůležitější ukázky jsem však viděl.   FOTO

sobota 5. září 2009

CIAF 2009

Po šesti letech se opět vrátila na hradecké letiště mezinárodní letecká přehlídka CIAF. Město pustilo tuto největší akci spojenou s leteckou technikou do Brna a nikdo moc nedoufal, že by se někdy vrátila. Nemožné se stalo skutečností a po dlouhých debatách je zpět. Název CIAF je obecně známý, ale hradecké letiště si opět bude muset vydobýt svůj kredit, který byl šest let pryč. To nebude snadné a možná se o tom organizátoři letos přesvědčili. My pamětníci velkých CIAFů jsme byli letošním ročníkem možná trochu zklamáni. Pravda, užíváme si toho, že ho máme zpět, ale co se týče samotné přehlídky...nechám na každém, kdo tam byl, aby si udělal obrázek sám. 
Mnohá letadla vůbec nedorazila. Pryč jsou časy, kdy každou chvíli někdo roloval a vzlétal(dnes jsou moderní přílety rovnou ze základen a okamžité odlety). A když se k tomu všemu přidá i nepřízeň počasí, je to špatné. Jinak byl ale samotný průběh přehlídky v pořádku. Boční vítr zcela zamíchal programem, takže původní zůstalo pouze zahájení s několika průlety Mi-24, JAS-39 Gripen, L-159 ALCA a ve tři hodiny přílet Eurofighter Typhoon z Rakouska. Vše ostatní se zamíchalo, ale na kráse jednotlivých ukázet to neubralo! Z toho nejzajímavějšího budu jmenovat útoky na pohyblivé cíle v podání Mi-24 a L-159 ALCA, kdy se po každém průletu ozvalo několik výbuchů předem nastražené trhaviny na letišti. Perfektní simulace bojových podmínek. Z dalšího také vystoupení francouzské sedmičlenné skupiny na strojích L-39 a také pilotů jordánského královského letectva na čtyřech strojích EXTRA 300. Maďaři a Armáda České republiky předvedli stroje JAS-39 Gripen. K vidění byla i německá F-16. Na stojánce pak stály britské Harriery, Tornada a francouzská Mirage 2000.

čtvrtek 3. září 2009

Yamaha XT660Z Tenere

Dobrovolné hasičky

Hasiči - profese, která mě docela láká, ale není lehké se k ní dostat... i když máte fyzické předpoklady, zkušenosti, tak například po psychické stránce nemusíte vůbec odpovídat požadavkům. Tím nechci nijak naznačit, že chci měnit zaměstnání, ale pokud by se vyskytl nějaký pracovní problém, určitě by to byla pozice, kde bych také hledal uplatnění.
Cest je spousta a jednou z nich, jak se něco naučit a získat ty zkušenosti, jsou dobrovolní hasiči, kteří jsou skoro v každé obci. Mají různě starou techniku a taky různý přístup. Někteří jezdí pravidelně k zásahům a někteří ne. Také asi záleží na rozpočtu obce. U nás nejsou(jsme malá obec), ale vedle v Libčanech ano. Sbor dobrovolných hasičů se tam nedávno rozrostl o ženskou část. Tu založili dívčiny jak z naší obce, tak z Libčan. Po dvouměsíčním tréninku se v neděli poprvé představili na hasičských závodech v Těchlovicích a skončili v mužské konkurenci na krásném šestém místě z devíti. Teď mají naplánovanou exhibici na libčanském setkání rodáků. Držme jim palce a přejme hodně úspěchu, aby jim to vydrželo...
Pár FOTEK ze závodů.

čtvrtek 27. srpna 2009

ČSA help

      Nedávno jsem opět navštívil pražské ruzyňské letiště, abych nasál atmosféru, kterou nikde jinde v ČR nelze zažít. Tedy alespoň ne po celý rok. Frekvence příletů a odletů je s jakýmkoliv jiným leteckým přístavem v Čechách nesrovnatelná. Stojánka zaplněná letadly do kterých proudí davy cestujících a naopak. Startující Boeingy a Airbusy, které na pár chvil rozříznou monotónní syčení motorů běžících na prázdno.A samozřejmě všudypřítomný personál, který kmitá z jedné strany na druhou.
     Články které v poslední době sleduji se ale ani tak netýkají letiště, jako spíš našeho dopravce ČSA a s ním dnes nejčastěji používného slova na světě - "krize". I jeden z nejspolehlivějších dopravců na světě se potýká z problémy, které zasahují leteckou dopravu už od 11.září 2001, které vyvrcholili na sklonku minulého roku a které pokračují dodnes. Určovatelem úspěchu totiž přestal být zisk, ale spíše kdo přežije, nebo(jako to možná bude v našem případě)koho včas zprivatizují, nebo chcete-li prodají někomu, kdo sedí na dostatečně velkém balíku peněz. Znamenalo by to konec ČSA jak ho známe? V tuhle chvíli netuším, ale celkem těžko bych nesl zaniknutí loga a přejmenování celé společnosti, která funguje již od roku 1923.
      Letiště Praha tohle zřejmě neohrozí. Funguje jako samostatný celek, takže bychom si možná všimli jen úbytku letadel, které se ČSA v rámci krizových opatření chystají prodat, nebo vrátit. Takové linky však určitě nahradí jiní dopravci, kteří třeba příjdou na způsob, jak je provozovat a neprodělávat. Osobní letecká doprava se totiž tak rozmohla, že mi připadá, že do některých destinací létají letadla častěji, než kdyby jste chtěli jet autobusem. To samo o sobě musí být prodělečné!
      Cesta z krize má tedy být v utahování opasků. O 33 linek méně příští rok, dva dálkové Airbusy plus další  čtyři Boeingy 737 prodat. Platy pilotů změnšit o 30%(jejich stávající průměr je 212000,- měsíčně). Zmrazení vyplácení benefitů a propuštění 860 zaměstnaců, včetně zhruba 100 pilotů. Prodej obchodních sítí Duty Free a ještě mnoho dalších detailů, o kterých se v novinách nedočtete.
       S naším národním dopravcem to nevypadá dobře, proto držme palce, aby se podařilo ho zachránit. Stát ho sice stejně prodá, ale dokud bude existovat alespoň jedno letadlo s logem ČSA, budu se na něj chodit na letiště dívat klidně i o půlnoci!

sobota 22. srpna 2009

Výprava do Polska

Letošní dovolená je trochu netradiční....vlastně od doby co pracuju jsem ještě skoro žádnou normální neměl:-). Dlouho, dlouho a dlouho jsme bádali, kam vyrazit, aby nám to naše podmínky dovolili a nakonec jsem se rozhodli vyrazit do Polska. Ještě předtím jsem ale strávili dva dny v Praze.

Naplánovali jsme trasu Ostrava, Kraków, Wroclaw, Hradec a vyrazili. Ukázalo se, že jsme to zvolili dobře. Najeli jsme něco přes tisíc km, docela dost toho viděli a zabralo nám to jenom tři dny. Pravda, už se jako řidič docela těším, že si od volantu na nějakou chvíli odpočinu, ale i tak good!

První den směr Ostrava, kde jsme navštívili památník u obce Hrabyně z 2. světové války - stojí to za návštěvu i z větší dálky. Je to mezi Opavou a Ostravou. Potom následovalo centrum metropole a po skvělém tipu od Radoshaku, kdy jsme Dino park sice nenašli, ale jako náhrada nám posloužilo hornické muzeum, kde jsme se taky skvěle pobavili. Ne každý den můžete fárat do dolu. No a večer? Díky Radoshaci za nocleh...zase jsme vás rádi viděli. A na příště se těšíme taky, protože to už budete tři:-)!! Držíme palce!!

Druhý den jsme mazali z Ostravy směrem na Kraków, ale cestou jsme se ještě zastavili na jezeru Goczalkowickie. Tam se nám nepodařilo vykoupat, ale procházka po hrázi taky ušla. Následoval Kraków...netuším kolik má obyvatel, ale rozlohou se blíží Praze. Díky navigaci jsme se dostali do centra a povedlo se zaparkovat. Milý správce parkoviště nám hned dal mapu a vysvětlil, kam jít. A teď se držte, přímo v centru jsme za 4 hodiny na hlídaném dali 12 zlotých(80 korun). Kraków je fajn a turisticky hodně oblíbený - co vám budu popisovat, mrkněte na pak fotky. Na závěr nás jen udivilo, že v kavárně, kde jsme si dali pivo, jsme museli ještě platit za nepříliš čisté toalety - jiný kraj, jiný mrav:-). Tak a už nám zbývala jen Wroclaw - 300km od Krakówa....kde přespat. Auto jsme měli připravené(máme tam luxusní ložnici), ale radši bych postel a sprchu. Motel to zajistil a cena super. Za 900 korun jsme měli super pokoj i se snídaní. Zajímalo by mě, kolik poláci berou...až na ceny v centru jsme hodně ušetřili...

Třetí den jsme vyjeli do Wroclawi...málem bych zapomněl - počasí až do třetího dne užasné(obloha bez mráčku). V sobotu se ale zatáhlo a pršelo. K našemu štěstí ne ve městě. Prohlídku jsme zvládli celkem rychle. Město je menší a turistů také nebylo tolik. Přesto se mi dominanty města zdály někdy hezčí, než v Krakówě. Po obědě jsme vyrazili domů a i když jsme se celé tři dny výborně bavili, tak jsme oba unavení. Zuzka se navíc celou cestu v autě učila(státnice se blíží).

Všude dobře, doma nejlíp(ovšem až do doby, než zase někam vyrazíme).

FOTKY - Praha, Ostrava, Kraków, Wroclaw

středa 12. srpna 2009

Regata

Svinarská regata...co víc napsat. Každoročně pořádaná akce sdružením místních chatařů, které jsem se letos poprvé účastnil. Závody veslic na jejíž palubě jsou čtyři veslaři, jeden kormidelník a "háčko"(vyvažuje ve předu loď) o sud piva a několik dalších cen, to je pointa celé akce.

Docela mě překvapilo, že účast byla vysoká. Dvacetčtyři mužských posádek a deset ženských + diváci. Na břehu bylo opravdu narváno. Pivo teklo proudem a stánky s občerstvením opékali jednu klobásu za druhou.

Něco málo k pravidlům...dvě veslice se vyrovnají na start a je před nimi padesát metrů pádlování, než se dostanou k bóji, okolo které se musí otočit a pak zpět na start. Věřte nebo ne je to slušná makačka, když do toho dáte všechno. V prvním kole jsou rozjížďky...nezáleží na umístění, ale na čase, který potom všechny vrhne do nemilosrdného pavouka. Tam už zaváhat nesmíte.

Oběma našim posádkám se však nedařilo. Naše loď měla lepší úvod, celkově sedmý nejlepší čas při rozjížďce, což nám nabídlo výhodu slabšího soupeře. Ten si však vybral svoji slabou chvilku na začátku a v rozhodujícím vyřazovacím kole nás roznesl na pádlech, když zajel doposud nejlepší čas všech lodí. Navíc nás zradila otáčka, kde jsme se nepochopitelně zasekli a soupeř, se kterým jsme do té doby byli vyrovnáni dostal smrtící výhodu. Tu proměnil a tak nás čekala jen cesta domů a plány na příští rok.

úterý 4. srpna 2009

Ahóóóóóóóój

Takhle od plic jsme křičeli celý víkend....na sebe i na lidi okolo řeky(a že jich bylo). Naše první vodácká zkušenost celkem slušně dopadla. Počasí se vydařilo a nám se povedlo ani jednou neskončit ve vodě. Z šesti lodí jsme měli i trochu kliku, ale povedlo se to. Zákeřníci nás tam sice chtěli poslat na konci, ale my jsme jim v posledním úseku utekli o několik set metrů, takže než se vzpamatovali, sušili jsme loď na břehu. Je mi jasné, kdo půjde na řadu příští rok jako první. Má se z toho prý stát každoroční víkendová akce.

Dvanáct lidiček, šest lodí a trasa z Kostelce nad Orlicí přes kemp v Týništi nad Orlicí do hradeckých Svinar. Orlice je celkem klidná řeka, i když vodáci ji stále objevují. S Vltavou se to asi nedá srovnat. Tady jsme si chvílemi připadali jako při průjezdu deštným pralesem, kde byly břehy skoro nepřístupné. Vyrazili jsme v sobotu v poledne a k večeru dorazili do kempu. No kemp to tedy nebyl, spíš hospoda s paloukem okolo, kde jsme si mohli postavit svoje stany. I přesto tam bylo docela dost lidí a tak zábava běžela do pozdních večerních hodin. Což nás po únavné cestě docela trápilo - nedalo se spát:-). Ráno odjezd naplánovaný na devátou a nejdelší trasa před námi. Pauza byla v Krňovicích, kde je jako obvykle hospoda. Vyhládlo - takže hurá na jídlo a pivo:-). Ve dvě hodiny odstartoval poslední úsek, který jsme dojeli za pět minut dvanáct...okolo páté hodiny totiž propukly vydatné bouřky a déšť k tomu. Sbalili jsme všechno co bylo potřeba, vrátili lodě a upalovali domů, do sprchy a do postele. Příště už to asi bude lepší, ale teď to bylo poprvé, takže bez zkušeností, tělo rozlámané a dvoudenní ostré sluníčko taky udělalo své:-).

Vodáctví je zajímavý sport, ale nejsem si jist, jestli bych takhle dokázal strávit celý týden dovolené třeba na Vltavě. Jako víkendová akce super, ale po celém týdnu bych se z toho asi další týden dostával:-). Takže asi až za rok na stejném místě.

středa 29. července 2009

International Space Station ISS

Ten kdo při jakékoliv zmínce o plánovaném startu do vesmíru rovnou přestává číst a jde automaticky na jinou stránku, by měl v tuhle chvíli udělat to samé, protože řeč bude o skoro dokončené a plně funkční mezinárodní vesmírné stanici ISS.

Kdo bere start čehokoliv do vesmíru jako běžnou záležit, tak si ani neuvědomí, že od prvního vynesení základního "kamene"(modul Zarja) uběhne letos v listopadu již 11 let. Tak dlouho trvala stavba(a ještě pár měsíců potrvá) tohoto 73 metrů dlouhého kolosu, který oběhne naši planetu ve výšce 350km za 92 minut. Od května letošního roku se na ní nachází trvale 6 kosmonautů oproti dřívějším třem. Umožnilo to rozšíření stanice a doplnění o další moduly a vybavení. Při současné misi raketoplánu Endeavour dokonce padl rekord počtu obyvatel na oběžné dráze. Číslo se zastavilo na třinácti. Stávající posádka ISS a k ní přibylo dalších sedm z raketoplánu. Endeavour by se měl v pátek vrátit a ani drobný problém při startu s odpadlou izolací, která narazila do tepelného štítu, by neměl přistání zkomplikovat. Přesto všechno se již raketoplánů nachýlil čas a blíží se konec jejich aktivní služby. Což do jisté míry ohrožuje dokončení této stanice, které je plánované na zaří roku 2010, protože pokud by došlo k neočekávaným problémům, není zde výrazná náhrada za raketoplán. Americká loď Orion, která by je měla nahradit se teprve vyvíjí a vzhledem k tomu, že je plánováno využití i pro cesty na měsíc, dojde k prvním ostrým testům nejdříve za 6 let. K zásobování by se tedy musely využívat ruské sojuzy a zásobovací lodě Progress. Nebo evropské ATV.

Dá se říci, že jen malé procento nákladných a gigantických projektů na naší Zemi(nebo na její oběžné dráze) se dokončuje bez problému(hlavně finačních). Odhad nákladů na výstavbu celé stanice se odhaduje na 100 mld Euro. A do toho určitě nejsou započítány náklady na budoucí provoz. Spolu s plánovaným opětovným návratem lidí na měsíc a výstavbou základny pro stálé obyvatele našeho kulatého satelitu můžeme ale očekávat ještě závratnější sumy. Výsledky z věděcké činnosti a pokroky vědy jsou však s tímto faktem měřitelné a mnozí z nás si ani neuvědomují, co všechno pochází právě z výzkumu cest do vesmíru.

No řekněte, kdo z nás nezatoužil jako malý kluk státi se jednou astronautem, dostat se na oběžnou dráhu naší planety(nebo ještě dál) a vyzkoušet si třeba stav bez tíže, nebo obrovské přetížení při startu. Některé to neopustilo dodnes, ale stojíme-li nohama na zemi, tak se běžného cestování ve vesmíru nedožijí zřejmě ještě ani naše děti. Můžeme jen doufat... nebo se tomu zkusit přiblížit jinak.

pondělí 27. července 2009

Počestná akce grilovací 09

Skončil jeden z nejnáročnějších víkendů, které nás doma čekali. Každoroční letní grilování u nás na zahradě se spoustou jídla, alkoholu všech možných druhů a taky se skvělou skupinou lidí dopadlo na jedničku. Samozřejmě za nepřítomnosti rodičů, které tímto zdravím na Zakynthos :-).

Pomalu se z toho stává kultovní akce, která sem každoročně přiláká větší a větší počet lidí. Již sedm let za sebou něco takového pořádáme a letos se to zastavilo na 38 lidech... díky tomuto předpokládanému počtu jsme pro jistotu nakoupili zásoby ve větší míře. Kýta, sud piva a dvě basy lahváčů....marná snaha, sud jsme dopili v deset a tak jsme sehnali ještě jeden. Ten sice nedošel do konce, ale i tak se polovina vypila. K tomu praskla ještě jedna basa a bylo hotovo. 17 lahví kořalky nepočítám:-). Tohle všechno se neslo v duchu přátelské atmosféry, protože většina účastníků jsou pravidelnými návštěvníky naší letní akce. Když už jsem u pravidelnosti, tak...každý rok někdo skončí v hadrech v bazénu. Letos se to holkám obzvláště povedlo a dobrou lstí mě dostali na okraj bazénu, kde už do mě stačilo jen strčit. Byla to docela zábava, až do chvíle, kdy jsem se vydrápal ven a z kapsy vytáhnul foťák...:-(. A tohle se bohužel stává každý rok - Nemyslíš, zaplatíš :-). Odpočívej v pokoji. Alespoň mám důvod šetřit na lepší, i když to pořád těžko vstřebávám.

Závěrečné zhodnocení je spíš poděkování všem, kteří přišli a dobře se bavili, protože je to skoro vždy ne o počtu lahví, ale o lidičkách. A ta celá dřina, příprava i klid za to stojí!

FOTO

sobota 18. července 2009

Práce, práce, práce

Ještě to není rok, co jsem zpět doma, ale už to bude půlrok, co jsem opět zaměstnancem energetiky(utíká to jak voda). Původní práce elektromechanika, ze které jsem kvůli vidině lepšího odešel, se změnila na referenta zásobování a zkušebního technika v jedné osobě. Obě místa by prý nešlo naplnit dostatečným počtem hodin pro dvě osoby a tak je spojili. Místa mají úplně odlišnou náplň práce a proto se někdy za celý den nezastavím. Asi takhle...když nejsme ve skluzu a výroba jde normálně, tak mám celý den co dělat...pokud jsme ve skluzu, díky například zpoždění od dodavatele, tak nestíhám. Už na konci června odešla jedna moc milá paní, která mě zaučovala na pozici referenta a na konci srpna zřejmě(podle náznaků) odejde i zkušební technik, na jehož místo se stále zaškoluji. A zrovna v tu chvíli by nás měl zase čekat velký nápor ve výrobě. Zkouška ohněm se blíží, jsem na ni připraven, ale zřejmě toho budu mít nad hlavu. Co víc si přát, než těsně předtím dovolenou, kdy se mi nakupí spousty práce, která jde zpozdit na 14 dní, ale udělat ji pak stejně musím... Platově bych si to samozřejmě představoval jinak, když občas sleduji, jak někdo kdo má mnohem vyšší třídu než já se může zastavit, pokecat si, zapálit si několikrát za den cigárko, atd. To je ale všechno dáno tím, že jsem "zoban", jak vtipně poznamenávají někteří kolegové:-).

Časem budu určitě doufat ve zlepšení, přesto už dlouhou dobu přemýšlím o nějakém rozšíření kvalifikace, či rezervní variantě při dnešní nejisté budoucnosti každého(jak z hlediska růstu platu, tak budoucnosti firmy). To jak a co by se dalo dělat je celkem jednoduché, horší je to s uskutečněním. V úvahu samozřejmě připadá nejčastější varinta pro každého - čímž je vysoká škola(pro mě už pouze v případě dálkového studia). Už jsem si ji vyzkoušel a kamarádi jsme nebyli(střední škola mi sice dala základ k elektro, ale možná jsem opravdu měl jít zkusit nějaký úplně jiný obor). Místo toho jsem se vrhl do práce a nasbíral zkušenosti, abych asi nakonec dospěl k názoru, že něco vystudovat budu muset. Ať jde o školu, nebo o nějaké jiné možnosti, o kterých postupně získávám informace. Těch mám čím dál více a proto bude potřeba tomu dát nějakou formu, abych se zkusil rozhodnout co a jak. Podmínky pro studium mám více než přijatelné z hlediska zaměstnání. Času je mnoho a kdybych ho dokázal ještě efektivněji využít, byla by to paráda. Velké rekonstrukce u nás doma pomalu končí, začne se blížit čas zimy a ty dlohé večery, když nebudu se svým miláčkem, bude chtít nějak vyplnit. A to nejen utrácením peněz za sportovní vyžití, za které jak jsem spočítal dáte v zimě mnohem více, než v létě.

FB

Co právě teď dělá...? Oblíbený začátek dne s populární sítí Facebook pro některé z nás. Ani já nejsem vyjímka, i když někdy svůj status upravím během dne třikrát a někdy na něj tři dny nešáhnu. Díky této síti se může každý samostatně prezentovat před svoji skupinou přátel. Ať jde o obecné informace, fotky, nebo diskuze...stačí napsat nějaké zajímavé téma a už se dějí věci. Je i zajímavé sledovat, jak dochází k vývoji jednotlivých lidí přímo na této síti. Někteří horeční začátečníci, kterých bylo na společné domácí obrazovce plno už dávno zapomněli co to FB je a objevují nové a nové věci, u kterých vydrží stejně a stejně dlouho. Takže chvilku. Zůstávájí jenom Ti, které tento server neovládá a kteří se ho snaží spíše využívat k usnadnění komunikace a získávání názorů od svých přátel. A jejich větší nebo menší aktivita vyplývá spíše s momentálního pracovního, nebo soukromého vytížení...To je nezávislé na počátečním nadšení, které se dá úspěšně tlumit tím, že chvilku zabere, než si vytvoříte svoji vlastní síť přátel. A dá se říci, že už znám jen poslední dva zatvrzelé odpůrce, kteří této síti ještě nepropadli.

Nedávný článek na IDNES o trávení času stráveném na internetu, konkrétně na této sociální síti jasně ukazuje, že lidé se chtějí práci také trochu pobavit. Já sám bývám připojen mnohdy celý den, ale čas sledovat vývoj novinek mám pouze ve chvílích pauzy. Vzhledem k mojí vytíženosti v současné chvíli by to ani nebylo možné...mnohem klidnější je to potom samozřejmě doma, kde tomu ale nepropadám.

Takže co právě teď dělám(e)....odpočívám po večerním flámu se Zuzankou a mám po hodně dlouhé době psací náladu na svůj blog. Další plány máme až na zítra, takže dnes už jenom relax a klávesnice!

Oslava narozenin

Ačkoliv se pomalu připravujeme na naši vlastní akci, včera jsme byli pozvaní na zahradní oslavu narozenin u sousedů. Kačka a Honza slavili...Zvládli to za pět minut dvanáct, protože očekávané prudké ochlazení se dnes vážně dostavilo a teď můžu i napsat, že trvale prší :-). Bohužel se tenhle termín tloukl s obecní letní zábavou pořádanou venku a kterou jsme pomáhali ještě odpoledne připravovat. Jak to, jak to...? No, řekl bych že to bylo kvůli "závadě na vysílači a stejné závadě na přijímači". Bohužel v naší obecní partě, která je rozdělena na dvě části a kde jsem jako jeden z mála(díky přestávce v Irsku) neutrální se nedaří komunikace už skoro rok. Vzájemné neschody a nechuť zakopat válečnou sekeru občas komplikuje život v obci. Když se ale na to někoho zeptáte, řekne, že je mu to vlastně jedno...Ale co, mám se snad zout:-)?? Snad nás někdy potká dobrý konec:-). Včera jsme tedy byli na oslavě a okolo půl jedné ráno ještě na chvíli zavítali na zábavu...spíše ale jen ze slušnosti. Trochu mě to mrzelo, protože připravené a zorganizované to bylo u obecní hospody hezky. Ale pozvání bylo pozvání. Nezbývá nám než doufat, že příští týden budeme mít stejnou kliku na počasí, jako Káťa s Honzou včera...

FOTO

pátek 17. července 2009

Co týden dal

Vysloveně sportovní týden je za námi a mě nezbývá než padnout někam do chládku a večer vyrazit se Zuzankou na oslavu narozenin našich kamarádů. Poslední minuty pracovní doby před chvílí ukončili moje týdenní snažení o co možná nejlepší výsledek, abych se mohl věnovat zaslouženému volnu, které(díky bohu) očekává na tento víkend ochlazení:-). Barák bude přesto nacucaný teplem, z čehož bude mít radost moje krásná polovička, ale rozhodně ne já. Takže si ordinuji klid a pohodu zakončenou nedělním fotbálkem od tří v HK na SNP. Domů si dnes konečně vezu desku ke kuchyňské lince, kterou se budu snažit co možná nejdříve připevnit, aby bylo možno zapojit vodu a smontovat odpad. To už ale v porovnání s minulými měsíci nebude žádná práce.

Naopak na začátku minulého týdne jsem se pořádně zapotil při prvním letošním přídělu kilometrů na kole. Někomu se to možná nezdá, ale pětatřicet kilometrů je po hodně dlouhé pauze a sluncem zalité obloze docela fuška. Ke všemu se ještě přidala tenisová raketa v našich rukou v úterý a ve čtvrtek, kdy svá těla trápíme dvě hodinky na kurtu. Včera jsme nakonec zvolili odpočinkovější variantu, kdy jsme první hodinu hráli na dvou kurtech „single“ a pak jsme přešli pouze na jeden do čtyřhry. A najednou je vás na kurtu plno a tolik se neběhá…Pro mě dobrá zpráva je v tom, že jsem si konečně vybral svoji raketu a přesto že jsem koupil už několik hodin hranou a s novým výpletem, kamarád dal za tu samou, ale novou z obchodu před 14 dny o třináctset korun více, než stála mě…a to je sakra dobrý obchod. Díky pane majiteli tenisových potřeb(nebudu jmenovat)

Všechno začíná pomalu směřovat ke každoroční zahradní grilovačce, která proběhne příští týden a na kterou máme pozváno cca čtyřicet lidí(doufejme, že nepřijdou všichni:-)). Z tohoto důvodu letos poprvé plánujeme kýtu, místo steaků, abych si ušetřili lítání a hladové pohledy lidí, na které se z prvního ani z druhého grilu nedostalo. Z třetího už ale dostali.

A abych nezapomněl, blíží se i naše dovolená…společně s partou(buď šest a nebo osm lidí) vyrazíme za sluníčkem do Chorvatska v našich motorových vozítkách. Těším se na relax, ale ne na vedro…to je na mě u moře v létě prostě velké! A abych se nenudil ani tam, budu mít dostatek času na rozjímání o možnostech, které mi možná někdy nabídne budoucnost…více v dalším článku, jen nevím, kdy ho napíšu…:-)

pondělí 13. července 2009

Facelift

Naposledy když jsem něco měnil, tak se mi povedlo smazat celou koláž a protože jsem neměl žádnou zálohu, zůstala lišta prázdná. Forma pozadí s fotkami je ale mnohem živější a na první pohled upoutá, takže je zpět a ... No posouzení zůstane zase jen na vás :-).

Poněkud záhadné počasí posledních týdnů mě už začíná štvát. Přesto jsem si spravil náladu dnes, když jsem to risknul a vyrazil na kole. 35km na zahřátí je dobré, ale nezvyklé...a taky můžu zpětně všem dietářům a hubnoucím lidem vzkázat - zahoďte kolo, protože běhání je opravdu lepší a náročnější, pokud chcete schazovat. Ujel sem třicet pět a cítím se fit, i když jsem na kole neseděl ...hmm... dlouho! Kdyžto po dvacítce běhu jsem byl "total" :-).

Dnes byl původní plán skončit s kolem na kurtech a práskat do míčku, ale to nevyšlo, takže jsem si jen vybral další dvě testovací rakety, které mám na úterý a potom už si snad zvolím definitivně :-). Ještěže mám tak dobré známé...

No a abych nezapomněl - moje dřívější myšlenka(pokusit se o zaměstnání hasiče) vzala nečekaný spád :-). Ale ne u mě! Zuzka se v neděli přidala ke skupince holčin, které ve vedlejší vesnici založili partu dobrovolných hasiček. Jde spíše hlavně o soutěže a závody, ale i tak je to pěkné, koukat na holky s hadicema:-). Fotky ještě nemám, ale v neděli jsem litoval, že sebou nemám digitál:-). Neznám funkce, neznám výrazy, jen vím...že po startu bere dvě(těžké) hadice, sprintuje skoro sto metrů, obě je musí rozvinout, namontovat stříkací nástavec a jakmile dorazí voda, trefit terč. Každá má to svoje a šlo jim to moc dobře, na to že v neděli viděli poprvé stříkačku a hned na třetí pokus jeli na ostro s vodou:-). Držme palce na závody!

pátek 10. července 2009

Po dlouhé době

Trávou zarostlý a léty zchátralý kurt v naší obci nám už delší dobu nedovoluje ho využívat. Přestalo se na něm hrát a příroda dělá své...teď to na něm vypadá jako na zarostlé louce. Máme ale v plánu ho dát dohromady, jen je na to potřeba spousta lidí(ale třeba se to povede).

To nám ale nezabránilo vyrazit po dlouhé době na tenis. Dobře posloužily kurty v Hradci Králové na LTC kousek za Event barem. Bohužel jsou však docela drahé a pokud chcete chodit dvakrát týdně a platit okolo dvou stovek za hodinu, je to pořádná porce z výplaty. Některým lidem to sice těžkou hlavu dělat nemusí, neb mohou utrácet kolik chtějí a nic dělat nemusí. Náš případ to ale není, proto budeme muset hledat levnější variantu.

Taky jsem řešil problém s raketou...náhodou jsem ale narazil přímo na kurtech na prodejnu a servis, kterou provozuje můj zaměstnavatel. Tedy né firma, ale náš ředitel přímo. Dostal jsem na otestování raketu a ještě další budu moci vyzkoušet, než si něco vyberu. Hrálo se s ní opravdu skvěle!Zjistil jsem že od časů dávno skončených jsem to zase až tak nezapomněl a ke konci se mi už začala dařit i první ostrá podání. Nicméně první zkoušku s Petrem jsem po tahanicích o každý bod prohrál 4:6. Uvidíme co příště...rozhodně je však co zlepšovat, i když se na to podle mě koukat dalo:-).

Chystáme se na pravidelné chození v úterý a ve čtvrtek, tak snad doufám, že nám to dlouho vydrží...a hlavně jestli vydrží počasí:-)

čtvrtek 9. července 2009

Nabitý víkend

Poslední prodloužený víkend poprvé letos nabídl volno ne v pátek, ale v pondělí. To se nám docela hodilo, protože v neděli jsme mohli vyrazit znovu na Moravu(kde jsme dlouho nebyli:-)) za Radoshaky. V sobotu to nešlo, neb jsme doma slavili v "úzkém" kruhu rodinném taťkovi padesátiny.

Samotný odjezd pro nás znamenal jen tolik, že jsme museli jít poměrně brzy spát. Příjezd na valašsko jsme totiž naplánovali zhruba na desátou ranní a minimálně tříhodinová cesta z HK na Moravu byla hodně dlouhá.

Při sobotní oslavě to na jednom stole sice vypadalo jako bohatá tombola, ale to bylo jen množství dárků, které taťka dostal. Z rodiny se nás tam totiž sešlo celkem šestnáct a tak se stoly prohýbaly:-). Jakási zátěžová zkoužka na naši zahradní párty, která proběhne za 14 dní a na kterou příjde minimálně okolo 30 lidí, proběhla v pořádku a ani špatné počasí ji nepokazilo. Což je v těchto dnech co říci:-)!!! Takže ještě jednou zpětně všechno nejlepší(což jsem si ostatně vyzkoušel už včera, kdy taťka dostal ještě zapomenutý olej do motorové pily, kterého jsem si nevšiml ve skříni:-))

No a v neděli ráno hup do auta a hajdy na Moravu. Obec Nový Hrozenkov je v údolí, těsně u hranic se Slovenskou republikou, pár kilometrů od Vsetína. Díky včasnému příjezdu jsme ve třech párech zvládli výstup na "tanečnici", kde nás ale zastihla bouřka s deštěm. Hřmění přestalo, ale déšť pokračoval a držel se nás asi 5 km. Mě to celkem nevadilo, protože jsem si přibalil nepromokavou bundu, ale ostatní trochu zmokli. Ještěže bylo teplo. Usušili jsme se až na chatě, kousek od plánovaného sestupu k autu. Večerní hospůdka, ale k našemu překvapení zavírala už v deset, přestože bylo druhý den volno - no jo, svátek. Takže jsme dlouho nepobyli. V pondělí ráno už se moc nic nechtělo, tak jsme navštívili Vsetín. Je tam opravdu nádherné centrum města podél řeky Bečvy. Škoda jen že ho projde opravdu za chvilku. A okolo dvanácté - domů! Původně jsme chtěli jet rovnou do Prahy, ale nakonec jsme zůstali u sebe v HK. Bylo to tak lepší a Zuzku vzal ráno do práce taťka. Radoshakům už se to krátí a tak jim držíme palečky, aby všechno dobře dopadlo. No a na podzim se určitě zastavíme přímo v Ostravě, abychom pozdravili jejich nového člena rodiny. Klobouk dolu Radi, že si zvládla těch 15km i s bříškem:-).

ALBUM jako vždy. Ale zatím jen z Moravy.