Školení, 
nebo jen schůze? Asociace zkušeben sdružuje zkušebny z celé ČR a před pár měsíci jsem do tohoto soukolí začal náležet i já. V rámci mých pracovních povinností se totiž starám nejen o hladký průběh zásobování firmy, ale také musím být přítomen při měřeních na zkušebně, nebo samostatně pracovat s měřícími přístroji ve výrobě. Zní to složitě, ale není. Snad jen časově...ale co by člověk neudělal pro firmu.
Díky tomuto zařazení a vlastně dvojí funkci mám možnost, seznamovat se v podstatě s celým průběhem výroby a taky se sem tam dostat někam, kam bych před pár lety nemohl. Jako například na výroční schůzi
pracovníků zkušeben vysokého napětí. Třídenní akce uprostřed šumavských hvozdů v malebné vesničce Srní se zúčastnilo několik desítek zástupců zkušeben. Samotný průběh akce pro mě začal být zajímavý až druhého dne v úterý, kdy proběhla celá řada zajímavých přednášek. Pondělní den byl totiž jen o výsledcích hospodaření
asociace a schvalování jejího rozpočtu na příští rok, což mi moc nedalo...
Volnější pondělní program a hezké počasí mi umožnili krátkou procházku po okolí, kde jsem narazil na plavební kanál a taky čerstvě zrekonstruované pietní místo s ruinami kaple a studánkou(zajímavě řešenou) u které jsem se nechal autenticky vyfotit :-). Plán byl vyrazit i v úterý, ale večerní mraky a následná bouřková průtrž mračen mě odradily. Lépe bylo na pokoji. Většina pracovníků totiž vyrazila na večerní společenské posezení, což mě tento týden ani moc nelákalo.
Navíc se všechno stihlo během prvních dvou dnů, takže jsme mohli už ve středu(dnes) vyrazit směrem k domovu. Padaly návrhy odjezdu už v úterý večer, ale když si představíte, že jen do Prahy(kde mě chlapi nabrali, i vyložili) jsme jeli dvě a půl hodiny, tak by to nebylo nejlepší řešení:-).
Celkově se vydařil program, ale řešení ubytování a především stravování se mi nelíbilo. Být ubytován v hotelu a docházet na každé jídlo do jiného hotelu 300m vzdáleného není dvakrát pohodlné a také porce jídla mohly být větší, než při zasedání rady "somálské vlády". Dvě brambory a pohublé kuřecí stehno mě při příjezdu na místo jen těžko zasytilo. Proto jsem vzal doslova útokem večerní raut a také snídani, ke které bych žádné připomínky neměl:-). S příslovým "darovanému koni na zuby nekoukej" a s poznámkou "nakonec nešlo přeci o zasedání mezinárodního měnového fondu" se loučím s tímto článkem.
nebo jen schůze? Asociace zkušeben sdružuje zkušebny z celé ČR a před pár měsíci jsem do tohoto soukolí začal náležet i já. V rámci mých pracovních povinností se totiž starám nejen o hladký průběh zásobování firmy, ale také musím být přítomen při měřeních na zkušebně, nebo samostatně pracovat s měřícími přístroji ve výrobě. Zní to složitě, ale není. Snad jen časově...ale co by člověk neudělal pro firmu.Díky tomuto zařazení a vlastně dvojí funkci mám možnost, seznamovat se v podstatě s celým průběhem výroby a taky se sem tam dostat někam, kam bych před pár lety nemohl. Jako například na výroční schůzi
pracovníků zkušeben vysokého napětí. Třídenní akce uprostřed šumavských hvozdů v malebné vesničce Srní se zúčastnilo několik desítek zástupců zkušeben. Samotný průběh akce pro mě začal být zajímavý až druhého dne v úterý, kdy proběhla celá řada zajímavých přednášek. Pondělní den byl totiž jen o výsledcích hospodaření
asociace a schvalování jejího rozpočtu na příští rok, což mi moc nedalo...Volnější pondělní program a hezké počasí mi umožnili krátkou procházku po okolí, kde jsem narazil na plavební kanál a taky čerstvě zrekonstruované pietní místo s ruinami kaple a studánkou(zajímavě řešenou) u které jsem se nechal autenticky vyfotit :-). Plán byl vyrazit i v úterý, ale večerní mraky a následná bouřková průtrž mračen mě odradily. Lépe bylo na pokoji. Většina pracovníků totiž vyrazila na večerní společenské posezení, což mě tento týden ani moc nelákalo.
Navíc se všechno stihlo během prvních dvou dnů, takže jsme mohli už ve středu(dnes) vyrazit směrem k domovu. Padaly návrhy odjezdu už v úterý večer, ale když si představíte, že jen do Prahy(kde mě chlapi nabrali, i vyložili) jsme jeli dvě a půl hodiny, tak by to nebylo nejlepší řešení:-).Celkově se vydařil program, ale řešení ubytování a především stravování se mi nelíbilo. Být ubytován v hotelu a docházet na každé jídlo do jiného hotelu 300m vzdáleného není dvakrát pohodlné a také porce jídla mohly být větší, než při zasedání rady "somálské vlády". Dvě brambory a pohublé kuřecí stehno mě při příjezdu na místo jen těžko zasytilo. Proto jsem vzal doslova útokem večerní raut a také snídani, ke které bych žádné připomínky neměl:-). S příslovým "darovanému koni na zuby nekoukej" a s poznámkou "nakonec nešlo přeci o zasedání mezinárodního měnového fondu" se loučím s tímto článkem.
Žádné komentáře:
Okomentovat