Další z řady cestovatelských akcí s naším klubem Ulítlých Ulit. Tentokráte do Moravského krasu, kde jsme navštívili propast Macocha, Punkevní a Kateřinskou jeskyni.
Odjezd brzy ráno mohl být ještě o něco dříve, protože přímo na místě jsou jenom dva pokladní, v sezóně celkem slušná fronta, 2km pak mažete po strmých cestách k Punkevním jeskyním a rezerva 45 minut od příjezdu na parkoviště je pryč. Když si potom chcete ještě koupit lístek na focení, tak už to zkrátka nestihnete. Slečna průvodkyně byla ale v dobré náladě a tak mě nechala nejenom fotit, ale i brzdit všechny se stativem:-). Samotná procházka do nitra propasti ale není nijak zábavná a se třemi zastávkami, kde prakticky není nic zajímavého vás znechutí hned na začátku. Velký počet lidí vás nakonec dostane do situace, kdy zůstanete trčet za zatáčkou a z výkladu nemáte prakticky nic - palec dolů. Lepší zábava začíná až po vstupu na "dno" propasti, kde se vám naskytne pěkný výhled na horní můstek a nazelenalé stěny propasti. Potom následuje přesun do přístaviště a dvacetiminutová plavba s jednou krátkou zastávkou může začít. Ta celkový dojem hodně zlepší. Výklad za jízdy je zábavný a podzemní řeka má prostě svoje kouzlo. Škoda jen že to tak rychle uteče. Po přistání se tedy rozhodujeme co dál.
Pěšky podél Punkvy vyrážíme ke Skalnímu mlýnu a pak dál do Kateřinské jeskyně. Tam je o poznání méně lidí a to se nám líbí. Prohlídka trvá asi 30 minut ale je mnohem zajímavější, než v Punkevních jeskyních. Nabídne vám opravdu krásné pohledy na krápníkové útvary, i obrovské sály s perfektní akustikou, kterou vám rádi předvedou místní dobrovolníci s nástroji. Celé to působí velmi pěkně a uspořádaně. K návštěve tak doporučuji víc, než samotné punkevní jeskyně.
Na závěr sedáme do vláčku, který nás přiveze pod spodní stanici lanovky, díky které jsme nahoře okamžitě. Ještě seběhneme na dolní můstek a pokocháme se pohledem do nitra propasti, což například pro mě není úplně ideální, na druhou stranu co by člověk neudělal pro nějaký ten hezký záběr. Proč jsme nevyužili horní můstek? Na to existuje pouze jediná odpověď a to že česká chytrost opět boduje. Zpoplatnění malého kousku soukromého pozemku, přes který můstek prochází, no to se rovná opravdové špinavosti. Celkový dojem nám to ale tolik nekazí. Sedáme do aut a v třicetistupňovém horku vyrážíme k dvou a půl hodinové cestě vstříc domovu.
FOTOS
Žádné komentáře:
Okomentovat