Den třetí – středa. 18-ti hodinová plavba vám v útrobách trajektu a zázemí vlastní kabiny uteče jako voda. Většinou ji po náročné cestě skoro celou prospíte. Můžete si ji zpříjemnit v lodních barech, restauracích, nebo hernách. Jenom podotýkám, že je potřeba nemít hluboko do kapsy. Večeře pro dva za 50 euro a více...
Irsko nás vítá téměř jasnou oblohou a bezvětřím. To je dobré znamení. Přejíždíme skoro celý ostrov od jihu(Rosslare) k severu a přijíždíme do Bundoranu okolo páté hodiny. Místo nacházíme snadno, protože Google Street View je v Irsku hodně podrobný, tak mám obrázek zafixovaný z internetu. Jdeme na nákup a Zuzka volá našemu kontaktu. Marion slibuje, že dorazí za chvilku, ale hodina uteče a nic. Volám tentokrát já, ale konec rozhovoru mi uniká. Když přijela, tak jsem pochopil, že si zapomněla klíče a musela se vracet. Dům je příjemně vytopený, Marion po nás ani nechce kauci a po rychlé prohlídce domu zmizí. Ručníky které přislíbila už ale nepřiveze. Ještě že máme svoje. Vybalujeme, vaříme a padáme do postele.
Den čtvrtý – čtvrtek. Sice jsem naplánoval odpočinek po náročné cestě, ale Zuzka chce využít pěkného počasí k výletu na nejvyšší evropské přímořské útesy. Slieve League se svými šestisty a jednom metru se majestátně vypínají z moře a působí jako neprostupná hradba pro každého, který by byl v tu chvíli pod nimi. Cedule značení začínají již 50km před a jsou celkem časté. I bez navigace bych se neztratil. Přijíždíme do malého městečka Teelin, odkud nám nejdříve cedule nabídne Pilgrim path(cestu pro poutníky) a za chvilku je i cesta pro auto. Ze zpětného pohledu doporučuji auto nechat v Teelinu a vydat se po této stezce nahoru. Dojtete na útesy ze zadní strany po pohodové cestě a z vrcholu pak můžete slézt podél skalní stěny s nádhernými výhledy na oceán a přes parkoviště pak přímo zpět do Teelinu. Celý výšlap se dá v pohodě stihnout za čtyři až pět hodin. Připomínám ovšem že v Irsku je počasí nevyzpytatelné, takže i když vycházíte za sluníčka, měli by jste mít sebou určitě nepromokavé věci. Kdykoliv se může přihnat déšť a navíc nahoře docela slušně fouká. Díky počasí jsme neměli na vrcholu žádné mraky, ale v okolí bylo mlžno, takže se nedalo pozorovat dalekou krajinu. Jinak je to ale bezpochyby zážitek a každému kdo má cestu na sever bych tyto útesy doporučil.
FOTO
Irsko nás vítá téměř jasnou oblohou a bezvětřím. To je dobré znamení. Přejíždíme skoro celý ostrov od jihu(Rosslare) k severu a přijíždíme do Bundoranu okolo páté hodiny. Místo nacházíme snadno, protože Google Street View je v Irsku hodně podrobný, tak mám obrázek zafixovaný z internetu. Jdeme na nákup a Zuzka volá našemu kontaktu. Marion slibuje, že dorazí za chvilku, ale hodina uteče a nic. Volám tentokrát já, ale konec rozhovoru mi uniká. Když přijela, tak jsem pochopil, že si zapomněla klíče a musela se vracet. Dům je příjemně vytopený, Marion po nás ani nechce kauci a po rychlé prohlídce domu zmizí. Ručníky které přislíbila už ale nepřiveze. Ještě že máme svoje. Vybalujeme, vaříme a padáme do postele.
Den čtvrtý – čtvrtek. Sice jsem naplánoval odpočinek po náročné cestě, ale Zuzka chce využít pěkného počasí k výletu na nejvyšší evropské přímořské útesy. Slieve League se svými šestisty a jednom metru se majestátně vypínají z moře a působí jako neprostupná hradba pro každého, který by byl v tu chvíli pod nimi. Cedule značení začínají již 50km před a jsou celkem časté. I bez navigace bych se neztratil. Přijíždíme do malého městečka Teelin, odkud nám nejdříve cedule nabídne Pilgrim path(cestu pro poutníky) a za chvilku je i cesta pro auto. Ze zpětného pohledu doporučuji auto nechat v Teelinu a vydat se po této stezce nahoru. Dojtete na útesy ze zadní strany po pohodové cestě a z vrcholu pak můžete slézt podél skalní stěny s nádhernými výhledy na oceán a přes parkoviště pak přímo zpět do Teelinu. Celý výšlap se dá v pohodě stihnout za čtyři až pět hodin. Připomínám ovšem že v Irsku je počasí nevyzpytatelné, takže i když vycházíte za sluníčka, měli by jste mít sebou určitě nepromokavé věci. Kdykoliv se může přihnat déšť a navíc nahoře docela slušně fouká. Díky počasí jsme neměli na vrcholu žádné mraky, ale v okolí bylo mlžno, takže se nedalo pozorovat dalekou krajinu. Jinak je to ale bezpochyby zážitek a každému kdo má cestu na sever bych tyto útesy doporučil.
FOTO
Žádné komentáře:
Okomentovat