Jak jsem už psal v několika článcích, v životě člověka se každý den dokáže najít něco, o čem se dá psát a o co se můžete podělit s ostatními. Po návratu z Irska jsem hledal něco, čím se ve chvílích volna zabavit a z některých akcí se už opravdu stává pravidelná zábava. Například lední hokej. Dříve jsem ho hrál a věřím, že se k tomu zase brzy vrátít. Teď jsem ale v roli pouhého diváka. Začal jsem chodit na domácí zápasy Hradce Králové v první lize, o čemž jsem psal nedávno.
Základní část skončila a rozjela se nástavba. Ta asi celkovým pořadím ještě hodně zamíchá, soudě podle sobotního výsledku, který Hradec, hostící nedaleké Vrchlabí, uhrál. Hned od začátku nastoupili naši hokejisté na stíhací jízdu za vítězstvím. Pohyb, kombinace, nasazení…to všechno bylo, jen koncovka scházela. Nikdo nevěřil, že by aktivní Hradec nenašel odpověď na gól hostí z poloviny první třetiny. Vrchlabí totiž až na občasné úniky nepředvádělo vůbec nic a mohlo za to být několikrát potrestáno. Těžko říct, jestli to byl skvělý gólman hostů, nebo nepochopitelná kreč našich hráčů při koncovce, ale faktem zůstává, že stejně jako v předchozím domácím zápase s Jihlavou jsem si opět nemohl zakřičet góóóól…Hradec v závěru vyvinul ještě větší tlak, ale třicet vteřin před koncem dostal ze sporadického útoku hostí poslední hřebíček do rakve. Konečný stav tedy dva nula pro Vrchlabí a série našich proher se zvětšila na tři. Před pomalu se blížícím play off to není dobré, ale pokud by naši předváděli v dalších zápasech takový hokej, tak věřím, že to v sobotu byla jenom opravdu smůla!
Zajímavé na zápase bylo i to, že v trojici rozhodčích se v roli čárového objevila slečna, s čímž jsem se setkal poprvé. A ještě jedna poznámka na závěr. Vrchlabí možná sehrálo velmi slabý zápas, ale přivezlo se sebou velkou partu příznivců, která dávala našemu domácímu kotli co chvíli na frak a hnala svoje favority k vítězství!
Základní část skončila a rozjela se nástavba. Ta asi celkovým pořadím ještě hodně zamíchá, soudě podle sobotního výsledku, který Hradec, hostící nedaleké Vrchlabí, uhrál. Hned od začátku nastoupili naši hokejisté na stíhací jízdu za vítězstvím. Pohyb, kombinace, nasazení…to všechno bylo, jen koncovka scházela. Nikdo nevěřil, že by aktivní Hradec nenašel odpověď na gól hostí z poloviny první třetiny. Vrchlabí totiž až na občasné úniky nepředvádělo vůbec nic a mohlo za to být několikrát potrestáno. Těžko říct, jestli to byl skvělý gólman hostů, nebo nepochopitelná kreč našich hráčů při koncovce, ale faktem zůstává, že stejně jako v předchozím domácím zápase s Jihlavou jsem si opět nemohl zakřičet góóóól…Hradec v závěru vyvinul ještě větší tlak, ale třicet vteřin před koncem dostal ze sporadického útoku hostí poslední hřebíček do rakve. Konečný stav tedy dva nula pro Vrchlabí a série našich proher se zvětšila na tři. Před pomalu se blížícím play off to není dobré, ale pokud by naši předváděli v dalších zápasech takový hokej, tak věřím, že to v sobotu byla jenom opravdu smůla!
Zajímavé na zápase bylo i to, že v trojici rozhodčích se v roli čárového objevila slečna, s čímž jsem se setkal poprvé. A ještě jedna poznámka na závěr. Vrchlabí možná sehrálo velmi slabý zápas, ale přivezlo se sebou velkou partu příznivců, která dávala našemu domácímu kotli co chvíli na frak a hnala svoje favority k vítězství!
Žádné komentáře:
Okomentovat