pátek 20. března 2009

Hervis 1/2 marathon

Půlmaratón: tvrdá zkouška i pro připravené. Tím cituji nadpis článku z MF – 15 minut pro ekonomiku. Ne že by mě tohle naplnilo optimismem, ale člověk se má neustále udržovat v napětí. A zvlášť pokud vás čeká první životní start v běžeckém závodě.

Tohle všechno by možná nebylo tak zvláštní, kdybych s běháním nezačal teprve před dvěma měsíci. Do té doby jsem tento sport víceméně nesnášel a přinutit se uběhnout třeba jen malou vzdálenost byl pro mě nadlidský výkon. Všechno záleží hodně na sebemotivaci a kázni:-). Tady totiž nejdete zápasit s borcem na druhé straně(jako je tomu třeba ve stolním tenise), ale bojujete především sám se sebou. Zvlášť když běháte sám. A jedinou radost, kterou na konci můžete mít je sám ze sebe, což pro některé lidi nic neznamená, protože chtějí vyhrávat jen nad někým(jiným)!

O přípravě na dálkové běhy toho mnoho nevím, ale vycházím-li ze svých sportovních zkušeností, tak je potřeba postupně zvyšovat zátěž. Zanedlouho to totiž není problém správného dýchání, které se velmi rychle zlepší, ale především fyzické kondice, ve které vaše tělo je. Ukolébán pohledem na celkové časy z minulého ročníku pražského půlmaratonu a také pohledem na nejmenovaného kolegu, od kterého už několik let(ještě když jsem tu pracoval poprvé) poslouchám, do jak skvělé kondice se brzy dostane(pneumatika okolo jeho pasu je toho důkazem), jsem týden před startem trochu klidnější. Běhám totiž už dva měsíce. Nejprve jen pár kilometrů, ale za poslední dva týdny už mám na svém kontě skoro 50km a dnes mě čeká premiéra v podobě 12-ti kilometrového přídělu. Včera jsem totiž uběhl „jenom“ deset a to především proto, že mi ke konci značně nepřálo počasí(vítr a sníh). Dechově jsem se ale cítil dobře a po fyzické stránce to samé, takže další nárůst km snad bude v pohodě.Příští týden bych rád alespoň jednou pokořil hranici 18km a příprava na můj první závodní běh vůbec snad skončila.

Ještě poznámka, po této zkušenosti mi je jasné, že příprava musí vypadat jinak a musí být ještě o něco svědomitější. To ale nic nemění na faktu, že jsem si za cíl mého závodu dal především doběhnout v časovém limitu a především zúčastnit se a mít zajímavé vzpomínky. Držte mi všichni palce v sobotu 28.března na Hervis 1/2marathonu v Praze.

1 komentář:

i2M-ovi řekl(a)...

Kdybys nakonec nechtěl bojovat jen se sebou (doufám, že druhý soupeř - špatné počasí - se na tento závod neprezentuje), tak tito Tví vrstevníci (zatím na akci neoficielně přihlášení) umí utíkat opravdu rychle : Nicholas Kamakya KEN 1985 čas 1.00.12 a Ezekiel Jafari Ngimba TAN 1985 čas 1:01.28. Proto si je třeba hned od startu pohlídat :-) Držím palce. T.