Kdo bere start čehokoliv do vesmíru jako běžnou záležit, tak si ani neuvědomí, že od prvního vynesení základního "kamene"(modul Zarja) uběhne letos v listopadu již 11 let. Tak dlouho trvala stavba(a ještě pár měsíců potrvá) tohoto 73 metrů dlouhého kolosu, který oběhne naši planetu ve výšce 350km za 92 minut. Od května letošního roku se na ní nachází trvale 6 kosmonautů oproti dřívějším třem. Umožnilo to rozšíření stanice a doplnění o další moduly a vybavení. Při současné misi raketoplánu Endeavour dokonce padl rekord počtu obyvatel na oběžné dráze. Číslo se zastavilo na třinácti. Stávající posádka ISS a k ní přibylo dalších sedm z raketoplánu. Endeavour by se měl v pátek vrátit a ani drobný problém při startu s odpadlou izolací, která narazila do tepelného štítu, by neměl přistání zkomplikovat. Přesto všechno se již raketoplánů nachýlil čas a blíží se konec jejich aktivní služby. Což do jisté míry ohrožuje dokončení této stanice, které je plánované na zaří roku 2010, protože pokud by došlo k neočekávaným problémům, není zde výrazná náhrada za raketoplán. Americká loď Orion, která by je měla nahradit se teprve vyvíjí a vzhledem k tomu, že je plánováno využití i pro cesty na měsíc, dojde k prvním ostrým testům nejdříve za 6 let. K zásobování by se tedy musely využívat ruské sojuzy a zásobovací lodě Progress. Nebo evropské ATV.
Dá se říci, že jen malé procento nákladných a gigantických projektů na naší Zemi(nebo na její oběžné dráze) se dokončuje bez problému(hlavně finačních). Odhad nákladů na výstavbu celé stanice se odhaduje na 100 mld Euro. A do toho určitě nejsou započítány náklady na budoucí provoz. Spolu s plánovaným opětovným návratem lidí na měsíc a výstavbou základny pro stálé obyvatele našeho kulatého satelitu můžeme ale očekávat ještě závratnější sumy. Výsledky z věděcké činnosti a pokroky vědy jsou však s tímto faktem měřitelné a mnozí z nás si ani neuvědomují, co všechno pochází právě z výzkumu cest do vesmíru.
No řekněte, kdo z nás nezatoužil jako malý kluk státi se jednou astronautem, dostat se na oběžnou dráhu naší planety(nebo ještě dál) a vyzkoušet si třeba stav bez tíže, nebo obrovské přetížení při startu. Některé to neopustilo dodnes, ale stojíme-li nohama na zemi, tak se běžného cestování ve vesmíru nedožijí zřejmě ještě ani naše děti. Můžeme jen doufat... nebo se tomu zkusit přiblížit jinak.