Někoho to možná zaskočí, ale toho kdo mě zná tak vůbec ne. Plán byl samozřejmě jiný, ale jak jsem se za tenhle rok přesvědčil(nejen u sebe), neznamel vůbec nic. Jediné co je důležité je být připraven na změnu, která může přijít rychle a člověka zaskočit. Rozmýšlení bylo dlouhé, těžké, ale na druhou stranu spousta věcí a také názorů mi to usnadnila. Myslím tím názorů lidiček na kterých mi záleží.
Na mých stránkách jste se mohli dočíst, že to tu v poslední době není s prací nijak valné. I přes moji velkou snahu to však nevyšlo a já jsem byl nucen udělat rozhodnutí, abych díky tomu alespoň získal maximum toho, co se tu ještě získat dá. Teď bude tedy moji nejsvětší starostí zajistit si poslední výplatu za měsíc říjen, která by měla přijít za necelé dva týdny, potom všechny potřebné formuláře pro české úřady(není jich mnoho) a také vracení kauce za pokoj ve které bydlím. To bude možná nejobtížnější, protože za sebe musím někoho najít. To je podmínka, protože jsem při nástupu řekl, že tu budu déle. Jakmile bude všechno tohle v pořádku, odjíždím prvním trajektem. Dřív to stejně nepůjde, protože jsem na internetu objevil něco jako výluku, kdy v období od 9. do 19. žádný trajekt nejede. Jinak jezdí každé dva dny. No a vzhledem k tomu, že chci kupovat palubní lístek až na poslední chvíli(až budu mít všechno), tak ani není jistota, že se do toho prvního vejdu. Uvidíme...teď mám myšlenky jinde. A jedna z nich je - co tady k sakru budu ještě 14 dní dělat...jak se zabavím...
Netěším se však na cestu! Panickou hrůzu mám hlavně z Německa, kde jedete celou dobu jenom po dálnici. Takže stereotyp a to pořádný! No ale zvládnul jsem to už třikrát, tak po čtvrté a naposled to snad taky půjde. Pamatuju si ještě živě, jak mě to táhlo domů minule:-). Čekejte odemě ještě spoustu článků, protože to tady taky musím zhodnotit a zrekapitulovat.
Na mých stránkách jste se mohli dočíst, že to tu v poslední době není s prací nijak valné. I přes moji velkou snahu to však nevyšlo a já jsem byl nucen udělat rozhodnutí, abych díky tomu alespoň získal maximum toho, co se tu ještě získat dá. Teď bude tedy moji nejsvětší starostí zajistit si poslední výplatu za měsíc říjen, která by měla přijít za necelé dva týdny, potom všechny potřebné formuláře pro české úřady(není jich mnoho) a také vracení kauce za pokoj ve které bydlím. To bude možná nejobtížnější, protože za sebe musím někoho najít. To je podmínka, protože jsem při nástupu řekl, že tu budu déle. Jakmile bude všechno tohle v pořádku, odjíždím prvním trajektem. Dřív to stejně nepůjde, protože jsem na internetu objevil něco jako výluku, kdy v období od 9. do 19. žádný trajekt nejede. Jinak jezdí každé dva dny. No a vzhledem k tomu, že chci kupovat palubní lístek až na poslední chvíli(až budu mít všechno), tak ani není jistota, že se do toho prvního vejdu. Uvidíme...teď mám myšlenky jinde. A jedna z nich je - co tady k sakru budu ještě 14 dní dělat...jak se zabavím...
Netěším se však na cestu! Panickou hrůzu mám hlavně z Německa, kde jedete celou dobu jenom po dálnici. Takže stereotyp a to pořádný! No ale zvládnul jsem to už třikrát, tak po čtvrté a naposled to snad taky půjde. Pamatuju si ještě živě, jak mě to táhlo domů minule:-). Čekejte odemě ještě spoustu článků, protože to tady taky musím zhodnotit a zrekapitulovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat