Karty jsou rozdány a teď už to není v mých rukách. Těžko si můžu představit, že by mě někdo vzal do zaměstnání jen kvůli tomu, že mu zavolá dobrý kamarád. A tak to je ve všem. Nejprve musíte toho člověka vidět...a až pak mu můžete nabídnout práci.
Když to shrnu, tak jsem za minulý týden roznosil docela dost životopisů po městě a řeknu vám, že jsem vůbec neměl energii se každý den vypravit o hodinu dřív. Nejsnadnější bylo posílání přes email, ale minulý týden nabídky na internetu moc nebyly. Mám za sebou i několik návštěv v agentuře, které mi ale na náladě nepřidaly. A na to nejdůležitější nesmím zapomentout - pracovní pohovory. Nejdůležitější byl dnes ráno, kdy jsem vyrazil do firmy ucházet se o pozici řidiče. A zase jsem narazil na ty zkušenosti...tady se jezdí s opravdu velkými náklaďáky, takže fakt nevím. O mě nejde, já si věřím, ale jde spíš o majitele, jestli mi dá šanci. Před pohovorem jsem vyplnil dvou-stránkový dotazník a pak jsme asi 20 minut mluvili o tom, proč chci změnit zaměstnání, jaké mám zkušenosti a co si teď představuji za práci. Nakonec přišla oblíbená věta:" I let you know" :-). V překladu to znamená - dám ti vědět:-). Slyšel jsem to už mockrát, takže uvidíme...nic si nemaluju, abych nebyl zklamaný.
Abych nezapomněl, přišla ještě jedna nabídka od Marty z naší "kantýny". Jednu Polku bude muset vyhodit, protože zavřela o deset minut dřív, takže mi nabídla full-time. Domluvili jsme se na pátek, protože si myslím, že to je doba, do kdy by se mi určitě někdo z těch, co jsem s nimi měl pohovor měl ozvat. Je to ale práce, kterou bych asi nevydrřel dělat dlouho a v podstatě by mi posloužila jenom k tomu, abych se po Novém roce mohl vrátit do Čech a byl zabezpečený na několik měsíců dopředu, kdyby se mi nedařila najít nějaká dobrá práce - o čemž pochybuju. Už teď sem tam zajedu na české servery s nabídkou práce a vidím, že by to taky šlo - važte si toho, že můžete mluvit ve své mateřštině! Čestina je nádherný a pestrý jazyk, ale tady vám je k ničemu. Musíte zapůsobit v jazyce ve kterém se sotva domluvíte a to je kolikrát hodně obtížné.
Když to shrnu, tak jsem za minulý týden roznosil docela dost životopisů po městě a řeknu vám, že jsem vůbec neměl energii se každý den vypravit o hodinu dřív. Nejsnadnější bylo posílání přes email, ale minulý týden nabídky na internetu moc nebyly. Mám za sebou i několik návštěv v agentuře, které mi ale na náladě nepřidaly. A na to nejdůležitější nesmím zapomentout - pracovní pohovory. Nejdůležitější byl dnes ráno, kdy jsem vyrazil do firmy ucházet se o pozici řidiče. A zase jsem narazil na ty zkušenosti...tady se jezdí s opravdu velkými náklaďáky, takže fakt nevím. O mě nejde, já si věřím, ale jde spíš o majitele, jestli mi dá šanci. Před pohovorem jsem vyplnil dvou-stránkový dotazník a pak jsme asi 20 minut mluvili o tom, proč chci změnit zaměstnání, jaké mám zkušenosti a co si teď představuji za práci. Nakonec přišla oblíbená věta:" I let you know" :-). V překladu to znamená - dám ti vědět:-). Slyšel jsem to už mockrát, takže uvidíme...nic si nemaluju, abych nebyl zklamaný.
Abych nezapomněl, přišla ještě jedna nabídka od Marty z naší "kantýny". Jednu Polku bude muset vyhodit, protože zavřela o deset minut dřív, takže mi nabídla full-time. Domluvili jsme se na pátek, protože si myslím, že to je doba, do kdy by se mi určitě někdo z těch, co jsem s nimi měl pohovor měl ozvat. Je to ale práce, kterou bych asi nevydrřel dělat dlouho a v podstatě by mi posloužila jenom k tomu, abych se po Novém roce mohl vrátit do Čech a byl zabezpečený na několik měsíců dopředu, kdyby se mi nedařila najít nějaká dobrá práce - o čemž pochybuju. Už teď sem tam zajedu na české servery s nabídkou práce a vidím, že by to taky šlo - važte si toho, že můžete mluvit ve své mateřštině! Čestina je nádherný a pestrý jazyk, ale tady vám je k ničemu. Musíte zapůsobit v jazyce ve kterém se sotva domluvíte a to je kolikrát hodně obtížné.
Žádné komentáře:
Okomentovat