Pátek, slunce svítí, ale fouká vítr, který sebou občas přižene nějakou přeháňku. Dnešek patří k těm hezčím dnům, které jsou charakteristické pro září a říjen na ostrově. Já ho ale trávím doma. V noci jsem špatně spal a po včerejších debatách v kanceláři ani nemám náladu někam chodit. Upřímně řečeno mi není ani fyzicky dobře. Možná změny klimatu za poslední měsíc, menší časové posuny a v neposlední řadě i stres, mají za následek, že na mě něco "leze".
Velmi brzy ráno mi někdo volal...okolo půl sedmé, ale protože jsem měl vypnuté vyzvánění, tak jsem to nepostřehl. Že by práce...? Číslo bylo neznámé...nikdo z těch u kterých jsem byl na pohovoru mi nikdy nevolal z neznámého, takže netuším. Každopádně od té doby už telefon mlčí. Jsou tu jiné zvyky, ale snad ani tady by vám někdo nevolal kvůli práci tak brzy ráno...Startovní doba(až na fabriky a pár dalších vyjímek) je většinou okolo osmé.
Nevnímám teď, že je přede mnou víkend...pátek jsem většinou trávil dopoledne doma a odpoledne v práci, po kterém jsem se na víkend těšil. Těď vím, že mě možná čeká dost nuda...tedy alespoň do doby, než by mi někdo odpověděl, že mě chce zaměstnat. Otázka teď ale zní...chci po takové zkušenosti ještě? Většina lidí si nestěžuje, protože většina lidí nepracovala v naší firmě...jim výplaty chodí vždy na čas a mají vše zaplaceno. Mě těch sedm měsíců sebralo hodně sil a jsem teď jako na houpačce. Vždycky se dokážu na chvíli zvednout a předhodit před sebe plusy mojí zahraniční mise. To ale nikdy nevydrží dlouho. Navíc potom co jsem na těchto stránkách přiznal, že moje setrvání v Irsku není jisté, začínají přicházet i zajímavé nabídky z Čech. Nemyslete si, že jsem už nezačal zjišťovat situaci doma. Chci být připraven na vše a pokud bych se měl vracet domů, bude pro mě další výzva, jestli dokážu všechny tyhle zkušenosti tady, zhodnotit ve svůj prospěch. A já to dokážu, kdyby na to přišlo!
Velmi brzy ráno mi někdo volal...okolo půl sedmé, ale protože jsem měl vypnuté vyzvánění, tak jsem to nepostřehl. Že by práce...? Číslo bylo neznámé...nikdo z těch u kterých jsem byl na pohovoru mi nikdy nevolal z neznámého, takže netuším. Každopádně od té doby už telefon mlčí. Jsou tu jiné zvyky, ale snad ani tady by vám někdo nevolal kvůli práci tak brzy ráno...Startovní doba(až na fabriky a pár dalších vyjímek) je většinou okolo osmé.
Nevnímám teď, že je přede mnou víkend...pátek jsem většinou trávil dopoledne doma a odpoledne v práci, po kterém jsem se na víkend těšil. Těď vím, že mě možná čeká dost nuda...tedy alespoň do doby, než by mi někdo odpověděl, že mě chce zaměstnat. Otázka teď ale zní...chci po takové zkušenosti ještě? Většina lidí si nestěžuje, protože většina lidí nepracovala v naší firmě...jim výplaty chodí vždy na čas a mají vše zaplaceno. Mě těch sedm měsíců sebralo hodně sil a jsem teď jako na houpačce. Vždycky se dokážu na chvíli zvednout a předhodit před sebe plusy mojí zahraniční mise. To ale nikdy nevydrží dlouho. Navíc potom co jsem na těchto stránkách přiznal, že moje setrvání v Irsku není jisté, začínají přicházet i zajímavé nabídky z Čech. Nemyslete si, že jsem už nezačal zjišťovat situaci doma. Chci být připraven na vše a pokud bych se měl vracet domů, bude pro mě další výzva, jestli dokážu všechny tyhle zkušenosti tady, zhodnotit ve svůj prospěch. A já to dokážu, kdyby na to přišlo!
1 komentář:
Jak jsem minule říkala,co Tě nazabije to Tě posílí, takže Tvá síla roste a roste... Ale já věřím, že bude líp.
M.
Okomentovat