Krátké shrnutí

Všechno co má začátek, má i konec a proto se pomalu blíží závěr mojí dovolené. Využívám chvíle, kdy mám domácí počítač u bráchy pro sebe a píšu několik řádků. Chybělo mi to, ale ne tak, jak mi bude chybět domov. S dnešním ránem jsem si uvědomil, že mi zbývá takových probuzení už jen pár. Vlastně jedno, protože ráno do kterého se probudím v pátek bude poslední v Čechách. Na jak dlouho, to vám nedokážu napsat. Za tři týdny jsem zažil tolik báječných chvil, jako za celé tři poslední roky. Opravdu jsem si to užíval. A opět(jak už u mě bývá tradicí) jsem měnil některé svoje názory.

Nejtěžší otázka před kterou budu stát je samozřejmě - kdy se vrátím? Mám připraveno hodně scénářů, ale musím uvažovat s čistou hlavou. "Keltský tygr" Evropské unie, jak se říká Irsku, pomalu umírá, ale stále se mi vyplatí být na jeho hřbetu. Situace se totiž určitě rapidně nezhorší během následujících několika měsíců a proto mám ještě dost času. Navíc se po rozhovorech s mými přáteli a rodinou ukazuje, že znalost plynulého dorozumívání anglicky je v dnešní době obrovská výhoda při hledání dobře placeného zaměstnání. Všechno ukáže až čas.

Na ostrov se za pár dní budu vracet s "dobitými baterkami". A směle můžu napsat, že na všechno, na co jsem za poslední necelé tři týdny sáhnul se povedlo. Některé akce dokonce předčili moje očekávání. Jako příklad mi nejlíp poslouží sobotní třídní slučák po pěti letech a po něm následující nedělní výlet s polovinou třídy na motokáry do Litomyšle. No a výčet těch dalších je tady...Dvoudenní výlet s mým kamarádem Martinem do Ostravy za Radoshaky, Michi a Tomem, rodinná sešlost u našich doma, fotbálek na umělce s partou, volejbal v tělocvičně na který mě pozval strejda Jarda, nespočet kafíček s kamarády a kamarádkami, setkání s naším bývalým psem Badíkem a jeho majitelkou, která se o něj moc hezky stará, dále pak spousta báječného jídla od mamky a taťky se kterými jsem navíc první víkend dovolené vyrazil zdolat naší nejvyšší horu Sněžku. No a na závěr nesmím zapomenout, že jsem si hned po návratu koupil deseti vstupovou permanentku do fitka abych se nenudil a kterou jsem dokázal s Martinem vychodit(ještě mám dva vstupy, ale dnes a zítra to dojedu:-)).

Bylo toho tolik, že si nejsem jistý, zda jsem si vzpomenul na vše. Nicméně to, co ve mě zanechalo nejsilnější zážitek jsem napsal určitě. Nemusíte se bát, že si po mém návratu na ostrov nepočtete. O každé akci se budu postupně rozepisovat a přidávat fotky, kterých nemám zase až tolik, ale víc než focení mě zajímala komunikace s lidmi a zábava.

Na tomto blogu se tedy společně setkáme až příští týden, kdy budu ze svojí postýlky v Irsku popisovat první zážitky a pocity s příjezdu na dovolenou do Čech.