Pohoda posledních dní mi alespoň trochu zpříjemňuje čekání na nějaké zpestření mého pracovního pobytu tady:-). Zítra totiž přilétá Martin a já budu mít konečně možnost, popovídat si s někým blízkým a především v mateřském jazyce! Kdyby vydrželo slunečné počasí, které i s dnešním ránem trvá od pondělí, byly by tu nádherné podmínky pro cestování - aby Martin taky něco viděl! Na celou situaci vrhá stín snad je to, že toho čeho jsem se nejvíce obával - výplata se opět zřejmě zpožďuje, se děje. Už dnes ráno mě čeká první nepříjmné vyjednávání v kanceláři. Řekl jsem si totiž dost! Chci mít peníze v termínu a nechci se strachovat, kdy je dostanu. Pokud firma, ve které dělám nebude vyplácet včas, je na čase ji po mém návratu změnit a už jsem si pro všechny případy připravil náhradní plán, který by zřejmě nejednoho z vás zaskočil:-). Moudřejší budu ale až za pár hodin...ale ustupovat nehodlám.
Práce v shopping centru je zajímavá, každý den je jiný, navázal jsem tam spoustu kontaktů s fajn lidmi a mám celou řadu výhod, o které se neprosím, ale prostě mi byly nabídnuty! To ale nic nemění na věci, že jakmile se začne blížit datum 15. v každém měsíci, propadá člověk opravdovému strachu, jak dlouho zase bude muset čekat na peníze. Z pěti měsíčních výplat přišla jediná ve správném datu, dvě se zpozdili o pár dní, na jednu jsem čekal přes dva týdny a na tu poslední se teď čeká už třetí den! Přes všechny výhody a větší balík peněz, než u nás, slyším o těchto situacích v Irsku čím dál častěji. Nepřehledný způsob vedení firem a systému, který nevede k ničemu jinému, než k chybám a ty chyby se většinou stávají jen u zahraničních pracovníků. Začínám mít pocit, že na začátku muselo být všechno v pořádku, aby se do země nahnala levná pracovní síla. Ale teď je jí tu přehršel a jen malé procento lidí se opravdu ozve, když se k nim někdo nechová tak, jak má! Je na čase začít uvažovat o změně zaměstnání, nebo dokonce v tom horším(ve finále to může být lepším) případě, o změně destinace. Mám na mysli jinou zemi.
Tak to byla zase jedna z mých úvah, která trochu odbočila od původního nadpisu, ale napsal jsem ji tak, jak mi zrovna přicházela na mysl a pod prsty na klávesnici:-).
Práce v shopping centru je zajímavá, každý den je jiný, navázal jsem tam spoustu kontaktů s fajn lidmi a mám celou řadu výhod, o které se neprosím, ale prostě mi byly nabídnuty! To ale nic nemění na věci, že jakmile se začne blížit datum 15. v každém měsíci, propadá člověk opravdovému strachu, jak dlouho zase bude muset čekat na peníze. Z pěti měsíčních výplat přišla jediná ve správném datu, dvě se zpozdili o pár dní, na jednu jsem čekal přes dva týdny a na tu poslední se teď čeká už třetí den! Přes všechny výhody a větší balík peněz, než u nás, slyším o těchto situacích v Irsku čím dál častěji. Nepřehledný způsob vedení firem a systému, který nevede k ničemu jinému, než k chybám a ty chyby se většinou stávají jen u zahraničních pracovníků. Začínám mít pocit, že na začátku muselo být všechno v pořádku, aby se do země nahnala levná pracovní síla. Ale teď je jí tu přehršel a jen malé procento lidí se opravdu ozve, když se k nim někdo nechová tak, jak má! Je na čase začít uvažovat o změně zaměstnání, nebo dokonce v tom horším(ve finále to může být lepším) případě, o změně destinace. Mám na mysli jinou zemi.
Tak to byla zase jedna z mých úvah, která trochu odbočila od původního nadpisu, ale napsal jsem ji tak, jak mi zrovna přicházela na mysl a pod prsty na klávesnici:-).
Žádné komentáře:
Okomentovat