Tady, daleko od domova si teprve začnete vážit všeho, co jste opustili. To samé platí o lidech...jestliže jste s někým trávili hodně času, tak vás to propojilo...zvláště tady se životy lidí, kteří pocházejí ze stejné země mnohem snadněji provazují. Já musím zcela upřímně napsat, že mám obrovskou radost, že se mi dnes večer podařilo spojit po měsíci s Radoshaky. I když jen psanou formou...což nás dost svazovalo, protože jsem oboustranně cítil, že klávesnice ani zdaleka nestačí tomu, co bychom si chtěli sdělit. No, už se moc těším na návrat do Ostravy, o kterém ale stále nemohu napsat kdy to bude přesně. Neb jedno z mých hesel "Nevím, kde budu zítra, natož za týden" se nedávno vyplnilo(byl bych radši, kdyby se tak nestalo) a já si předběžně trochu zamíchal v plánech. Zkrátka jsou v životě situace, ve kterým musí něco důležitějšího dostat přednost! Bohužel jsem ale dnešní příděl slov vyčerpal a moje tělo si žádá odpočinek...takže zase někdy příště!
1 komentář:
hele tak dneska si nemusime jenom psat, ale muzeme se i slyset, uz se tesim....
Okomentovat