No kdo by vstával v sobotu v sedm ráno...? Znám někoho a dneska k nim patřím i já:-). Počasí sice nevypadá nějak extra, ale co nadělám. Původně jsem totiž nakonec nechtěl nikam jet, ale asi vyrazím. Je jedno místo, které není daleko a přesto stojí za návštěvu...ale o tom až večer.
Spát jsem šel dnes ráno, místo včera večer...nechtělo se mi, což bylo divné, protože včera jsem poprvé šel do práce pěšky. A nebylo to vůbec špatné! Trvá to sice 45 minut, ale když vidím přecpané město auty, tak už se mi nechce vytahovat Astru! Uvidíme jestli mi to vydrží:-).
Před chvílí jsem ještě malinko zasáhnul do svého blogu. Už v něm nenajdete odkazy na blog Markee...Jelikož se mi obě adresy zobrazují tak, že blogy byly odebrány, tak jsem usoudil, že mít je tu je k ničemu. Mazání blogů zcela nechápu a zdá se, že k tomu mají zvláštní sklony především holky...Nestalo se to poprvé. Jen si představte kolik hodin práce a úsilý takový blog na začátku zabere, než budete alespoň trochu spokojeni s jeho podobou. Nepamatuji si to přesně, ale tohle je už moje cca pátá verze blogu Atomyx a blog Mišáci jsem upravoval taky minimálně šestkrát. Pro mě blog představuje vzpomínky, úsilí a něco nového, jehož utváření mě nikdy předtím nebralo, ale teď píšu o sto šest:-). Vždyť když znovu zapátrám v paměti, tak na našem starém blogu jsem vytvořil okolo 70 článků a tady už jsem u 130. To je celkem 200 postřehů z mého života v Irsku, které bych si sám na 100% určitě nepamatoval. A celkový počet 200 od poloviny března, kdy začal vznikat první blog není vůbec špatné:-). Ale dost psaní, nejenom klávesnicí a prací živ je člověk. Vzhůru někam po ostrově:-)
Spát jsem šel dnes ráno, místo včera večer...nechtělo se mi, což bylo divné, protože včera jsem poprvé šel do práce pěšky. A nebylo to vůbec špatné! Trvá to sice 45 minut, ale když vidím přecpané město auty, tak už se mi nechce vytahovat Astru! Uvidíme jestli mi to vydrží:-).
Před chvílí jsem ještě malinko zasáhnul do svého blogu. Už v něm nenajdete odkazy na blog Markee...Jelikož se mi obě adresy zobrazují tak, že blogy byly odebrány, tak jsem usoudil, že mít je tu je k ničemu. Mazání blogů zcela nechápu a zdá se, že k tomu mají zvláštní sklony především holky...Nestalo se to poprvé. Jen si představte kolik hodin práce a úsilý takový blog na začátku zabere, než budete alespoň trochu spokojeni s jeho podobou. Nepamatuji si to přesně, ale tohle je už moje cca pátá verze blogu Atomyx a blog Mišáci jsem upravoval taky minimálně šestkrát. Pro mě blog představuje vzpomínky, úsilí a něco nového, jehož utváření mě nikdy předtím nebralo, ale teď píšu o sto šest:-). Vždyť když znovu zapátrám v paměti, tak na našem starém blogu jsem vytvořil okolo 70 článků a tady už jsem u 130. To je celkem 200 postřehů z mého života v Irsku, které bych si sám na 100% určitě nepamatoval. A celkový počet 200 od poloviny března, kdy začal vznikat první blog není vůbec špatné:-). Ale dost psaní, nejenom klávesnicí a prací živ je člověk. Vzhůru někam po ostrově:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat