Z odstupem času můžu porovnat, co všechno se mi na návštěvě Čech líbilo a co ne.
A začnu hned pěkně od podlahy tím špatným! Když jsem si pořizoval svoje auto, ještě jsem jezdil dost rychle. To se mi ale podařilo překonat díky dvěma věcem. První je, že nafta je čím dál dražší a rychle si rozmyslíte, jestli vám na 100km z nádrže zmizí osm litrů, nebo pět. No a ten druhý je, že tady nikdo nikam nespěchá. Nikdo vás bezhlavě nepředjíždí a vás to strhne sebou. V Čechách jsem najezdil za víkend 300km a byl jsou hodně naštvaný, když se na mě co chvíli někdo lepil, nebo mě předjel ve stopadesáti!!! Ať se klidně zabijou, ale co když vemou někoho nevinného sebou!!
A pokračujem…
Nemohl jsem absolutně rozdýchat „Dobrý den a nashledanou“! Na tykání a vykání jsem zcela změnil názor! Přeci když někdo nemá autoritu, tak si ji změnou zájmena nezíská. A je podle mě úplně jedno, jestli řeknu někomu „ty vole, nebo vy vole“. V tomhle jsem otočil o stoosmdesát stupňů, ale myslím, že je to správná cesta. Jen se mi to bude hůř prosazovat, až se vrátím!
A další věc…
Teprve teď jsem si všimnul, že i když nám politici neustále mažou med klem pusy, tak životní úroveň je v Čechách stále na špatné úrovni. A delším pobytem na západě se o tom utvrdíte ještě víc. Nejlépe se to dá demonstrovat na vozovém parku. Bylo hezké zase po delší době vidět Favorita, staré Škodovky, nebo jiné plechovky(sám jsem je měl) , ale taková auta jsou už víc nebezpečná, než účelná. Chápu, že pořídit si nové auto v Čechách je problém z hlediska peněz, ale … tady jsou auta ještě mnohem dražší, přesto jen těžko na silnici hledáte vůz, který je starší 10 let. Takže to je o platech a životní úrovni, která, ač to přiznávám nerad, je tu stále na mnohem vyšší!
Po dlouhé době jsem se zase dost opřel do své vlasti, čímž se ji omlouvám! Je to nádherná země a mě dost chybí jak ona, tak lidičky okolo mě. A moje návštěva mě přesvědčila jen o tom, že stojí za to, to tady pár měsíců, nebo let vydržet, aby měl člověk v Čechách dobrou startovní pozici.
No a ještě to příjemné co bylo…
Popovídat si s kýmkoliv!! Na letišti jsem se ptal skoro na každou blbost, jen abych si zase s někým pokecal! Važme si našeho jazyka a toho, že můžeme mluvit a druhý nám rozumí! Mile mě překvapil i přístup prodavačů v obchodech, kde jsem si kupoval oblečení. Příjemní, milý, ochotní…ale možná je tohle vždycky v nás…milý úsměv dokáže divy!
Více věcí jsem si bohužel nevšiml…moc krátká doba a to špatné se přeci jenom pamatuje lépe! Takže zdravím všechny a až se zase dostanu na net, přihodím nějaký nový článek.
Žádné komentáře:
Okomentovat