Všechno zpátky, všechno pryč, z původních plánů opět jako vždy sešlo a kdyby mi opět někdo před měsícem řekl, co se bude dít, tak mu stejně neuvěřim! Ale od začátku.
Radoshaci se vracejí zpět – to už všichni víme. A to sebou samozřejmě neslo spoustu věcí, včetně hledání nového bydlení pro mě! Z počátku se zdálo, že to bude v poho a nakonec to i tak málem dopadlo. Radkův kolega Tomek k sobě někoho hledal a tak jsme se při sobotní párty k příležitosti Radkova odjezdu domluvili na pevno. Jenže…minulý pátek jsem mu zavolal a on mi řekl, že má na mě číslo a že mi dá vědět po víkendu! Moji situaci znal, ale už se neozval! Volal jsem mu v neděli, pondělí i v úterý, kdy už byla situace kritická. NIC!! Jo to má u mě, ale už mi to je jedno. Během úterku jsem zkusil všechno. Radek se mi také snažil pomoc, ale Ir na kterého mi poslal číslo mi sice řekl, že má volný pokoj, ale už se neozval, jak slíbil.
V pět hodin večer jsem při pauze na „oběd“ v práci navštívil poprvé obchod „polski sklep“, kde nakupují skoro všichni Poláci. Tam je také nástěnka s inzeráty. Opsal jsem nějaká čísla a jedna adresa mi byla povědomá! Naťukal jsem číslo a hele – Sabina. Pracoval jsem s ní V Marině, když jsem začínal v naší firmě. Byl jsem se u nich už na ten pokoj před měsícem a půl podívat. Ale vypadal hrozně! Obýval ho jakýsi Ir a měl tam pěkný bordel. No ale co dělat, někde spát musím! Zavolal jsem Sabině, stále to bylo volné, po práci jsem se tam stavil a pokecal s jejím manželem a za půl hoďky jsem už vezl první várku věcí do mého nového bydlení, kde už budu dnes spát.
Jo a od mojí první návštěvy ten pokoj opravdu prokoukl, ale detaily o něm, o novém domě a o mých nových spolubydlicích uvidíte na blogu až v sobotu, nebo v neděli, kdy se opět chystám ráno na net.
Žádné komentáře:
Okomentovat