Pá Pá, Lá Lá

A je to tady. Stěhování dokončeno a ve středu večer jsem se už poprvé z práce vracel do nového domova, kde mě čekala první noc a samozřejmě třídění věcí a vybalování. Je toho víc než se zdá a protože mi toho Radoshaci nechali celkem dost, tak to v mém pokoji vypadá jako ve skladišti.

Ve čtvrtek ráno měli naplánovaný odjezd okolo deváté…ale nakonec frnkli až ve třičtvrtě na deset. Trochu se to protáhlo. Já dorazil na poslední pokec a rozloučení okolo osmé ráno a dostal jsem ještě pár užitečných věcí(díky!). Počasí přálo a i když z rána sprchlo, tak bylo celý den nádherně. Sledovat jejich dobalování do nacpaného Citroena byla celkem zábava. „To už se tam nemůže vejít“ znělo každou chvíli! Nakonec se to tam vešlo všechno, i když s notnou dávkou pěchování. Oni se o tom ale určitě rozepíšou na svém blogu(doufám), takže si počkáme!

Poslední prohlídka domu, posledních pár fotek, včetně rozlučkového společného fota s naším baráčkem a už Radka vhazuje klíče do poštovní schránky. „Máme všechno“ ptá se před vhozením posledního klíče…no i kdyby ne, tak už to nebude nic důležitého. Dům jsme prolezli od „sklepu po půdu“.

Slzička při loučení sice neukápla, ale i tak to byl zvláštní pocit, když se loučíte s někým, s kým žijete, cestujete a sdílíte strasti a slasti života v zahraničí šest měsíců. Každopádně mi tihle dva v Irsku hodně během celého svého pobytu pomáhali a za to jim budu vděčný ještě dlouho! Ve chvíli kdy uveřejňuji tyhle řádky, tak se už jistě bezpečně blíží do ČR. Trochu jim závidím, ale koneckonců mě podobná cesta čeká už za 6 týdnů!! Sice pojedu nejspíš sám, ale na druhou stranu, někdy jsem samotář rád! Takže za šest týdnů s vámi všemi!!