Uteklo to jako voda a 14-ti denní rozlučka s Radoshaky se pomalu blíží ke konci. Tento týden již odjíždějí a já se stěhuji. Ale o tom až v jiném článku.
Za poslední dva týdny toho zvládli tolik, jako kdyby jeli na návštěvu do Čech. Každý den někde jinde. Především to bylo kvůli tomu, že přijeli Radčiny rodiče, takže jim toho tu chtěli ukázat co nejvíce. Jo jo, když už nepracují, tak to jde…Jinak bylo ale i spousta vedlejších akcí.
Minulou sobotu měl Radek rozlučku z práce. Dvanáct poláků a my dva. Výborná lekce polštiny! Skvěle jsem si pokecal a pobavil se. A během naší cesty městem jsem dokonce narazil na kolegy z práce. Na Slováka Michala co pracuje u nás v ochrance, na mého kolegu Konráda, co jsem ho vystřídal v shopinu a na jednu Irku z našeho bufetu, odkud dostávám jídlo. Galway je malá a svět taky!
Potom následovala neděle, kdy večer přijel Marek s Martou a grilovalo se. Tihle dva byli první Poláci, se kterými jsem (tenkrát ještě jsme) přišel do styku. Vůbec jsem se v rozhovoru nechytal a teď? No co vám budu vyprávět…Další skvělý večer! No a aby toho nebylo málo, tak jsme si to tuhle neděli vyměnili! My jsme přijeli k nim a grilovalo se a pilo se tam. V neposlední řadě nesmím zapomenout i na výborný večer se slivovičkou a pivem s rodiči Radky. České bramboráky které připravovali byly naprosto úžasné!
No myslím si, že se to těm dvěma povede na jedničku. Vrátit se domů ještě s kladnými vzpomínkami. A to je důležité! Irsko pro ně, ani pro mě, už nikdy nebude takové, jako při první návštěvě, ale to je tak všude, kde žijete delší dobu. A za pár dní nás čeká jejich odjezd!
Za poslední dva týdny toho zvládli tolik, jako kdyby jeli na návštěvu do Čech. Každý den někde jinde. Především to bylo kvůli tomu, že přijeli Radčiny rodiče, takže jim toho tu chtěli ukázat co nejvíce. Jo jo, když už nepracují, tak to jde…Jinak bylo ale i spousta vedlejších akcí.
Minulou sobotu měl Radek rozlučku z práce. Dvanáct poláků a my dva. Výborná lekce polštiny! Skvěle jsem si pokecal a pobavil se. A během naší cesty městem jsem dokonce narazil na kolegy z práce. Na Slováka Michala co pracuje u nás v ochrance, na mého kolegu Konráda, co jsem ho vystřídal v shopinu a na jednu Irku z našeho bufetu, odkud dostávám jídlo. Galway je malá a svět taky!
Potom následovala neděle, kdy večer přijel Marek s Martou a grilovalo se. Tihle dva byli první Poláci, se kterými jsem (tenkrát ještě jsme) přišel do styku. Vůbec jsem se v rozhovoru nechytal a teď? No co vám budu vyprávět…Další skvělý večer! No a aby toho nebylo málo, tak jsme si to tuhle neděli vyměnili! My jsme přijeli k nim a grilovalo se a pilo se tam. V neposlední řadě nesmím zapomenout i na výborný večer se slivovičkou a pivem s rodiči Radky. České bramboráky které připravovali byly naprosto úžasné!
No myslím si, že se to těm dvěma povede na jedničku. Vrátit se domů ještě s kladnými vzpomínkami. A to je důležité! Irsko pro ně, ani pro mě, už nikdy nebude takové, jako při první návštěvě, ale to je tak všude, kde žijete delší dobu. A za pár dní nás čeká jejich odjezd!
Takže alohááá...:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat