sobota 5. července 2008

Zase filozofuju:-)

Z tepla svojí postele, která se asi na většinu víkendu stane mým útočištěm, píšu článek, ve kterém se chci zamyslet nad mentalitou a způsobem žití místních obyvatel. A zkusme si to předvést na jednoduchém příkladě... na partnerském vztahu. Když se poznáváte, oťukáváte a chodíte na "rande", jsou to vždycky ty nejnádhernější chvíle ze všech. Potom příjde první návštěva a představení u partnera doma. Tam už to začíná... protože každý člověk si od malinka buduje svoji stupnici hodnot a ty má pokaždé jiné. Pro vás je to třeba šok, když příjdete do prostředí, kde se zkrátka žije jinak, než jste zvyklý.

To samé platí pokud se rozhodnete cestovat do zahraničí. Ihned po přejezdu čáry začínáte narážet na lidi, kteří byli vychováni nejen samy sebou, ale taky třeba jiným režimem a za odlišných finančních podmínek. V Evropě že se žije lépe? Ani bych neřekl... vždyť normální člověk, tu nemůže dělat obyčejnou práci, jinak by živořil stejně, jako my doma, pokud bychom dělali třeba prodavače(proti této profesi nic nemám, ale vím z vlastní zkušenosti, že plat je nic moc). Každý den vidím v práci spoustu Irů v obchodech a musím říci, že dělají určitě za úplně jiné ohodnocení než cizinci! Jsme tu vykořisťování stejně, jako třeba Ukrajinci(nebo jiní) u nás. Proto se tu nedá vydržet dlouho...Nevím co bych dělal, kdybych tu neměl auto! Takhle můžu alespoň někam vypadnout a odreagovat se. Jinak je to pořád stejné - jedna místnost, internet a práce. Což se samozřejmě snažím zpestřovat.

A co ti lidé tady?? No... jak to říci slušně? Prostě jiný kraj, jiný mrav. Úklid a pořádek je pro ně věcí neznámou! Vyjmenuju to, čeho jsem si všimnul při svém zaměstnání: Oblíbený zvyk - převlékání na toaletě. Nakoupí nové hadry a místo aby počkali domů, tak to na sebe musí navléknout hned. V horším případě mi tam ty staré nechají...nechápu. Dál...Chlapi jsou družní skoro s každým, ale holky vám dávají jasně najevo, že jste pod jejich úroveň(ne že bych se po nich díval, protože tady nejsou vůbec hezký). Další příklad je to, že se vám nikdo neuhne - jsou naprosto bezohlední a vůbec se nedívájí pod nohy(to je asi ten důvod, proč tu musí být všechno značeno desetkrát). Lenost je jejich druhé já...to že nikam nespěchají se mi líbilo, ale to co jim odpadne od ruky, to už nezvednou, i když se potom ohlídnou. Nemají ani trochu orientační smysl. Na všechno se musí zeptat a někdy jsou i nepříjemní, když jim neporadíte podle jejich gusta. Když můžou, tak si stěžují na všechno a nejradši jsou, když můžou někomu přidělat práci - zvláště puberťáci.

Všude chleba o dvou kůrkách...spousta toho, co jsem napsal je i u nás, nebojte. Záleží vždycky na úhlu pohledu. A jestliže se člověk rozhodne pro cestu do zahraničí, musí počítat s tím, že to nebude procházka růžovým sadem. Obrovská zkušenost, která vám může jen prospět a "malou" odměnou vám jsou dobré peníze(k čertu s neustále posilující korunou:-)).

1 komentář:

Unknown řekl(a)...

musim jenom potvrdit, Irove jsou pekne prasatka :o)