...babička:-). To že občas máme v shopinu ztracené dítě mě už nepřekvapuje, ale když se ztratí dospělý člověk, to už je něco.
Středeční ráno v práci začíná příchodem Gardy, která obchází kolem dokola, takže se asi něco děje. Za chvíli je vidím, jak se baví se starším pánem a něco zapisují. Ztratila se mu asi před půlhodinou manželka, zřejmě nemám mobil a on je docela vyděšený. Místo aby sehnal kluky z ochranky, tak volá rovnou Gardu...asi po pěti minutách se toho konečně ujímá Lukasz a začne žhavit vysílačku s popisem ženy. Do "akce" zapojují i nás, ale nemáme stát u svých východů, ale máme prostě hledat. Popis máme, ale nikde nikdo:-).
Nakonec nám to starší paní usnadnila sama. Teda lépe řečeno mě to usnadnila. V shopinu proběhlo hlášení s popisem a se jménem a za chvíli mě zastavuje paní odpovídajícího popisu před Dunnes Store(něco jako naše tesco, nebo hypernova). Ptá se mě, kde je kancelář ochranky a já se jí ptám, jestli se jmenuje Gene Ashley...babička se na mě usměje a ptá se, jak to vím...:-). Ukazuju jí vysílačku a říkám, že jsem v kontaktu s ochrankou. No a zbytek si domyslete. Jdeme spolu k ochrance a šťastné shledání je na světě! Takových úsměvů a děkování, to vás vždycky naladí na dobrou vlnu až do konce pracovního dne.
Středeční ráno v práci začíná příchodem Gardy, která obchází kolem dokola, takže se asi něco děje. Za chvíli je vidím, jak se baví se starším pánem a něco zapisují. Ztratila se mu asi před půlhodinou manželka, zřejmě nemám mobil a on je docela vyděšený. Místo aby sehnal kluky z ochranky, tak volá rovnou Gardu...asi po pěti minutách se toho konečně ujímá Lukasz a začne žhavit vysílačku s popisem ženy. Do "akce" zapojují i nás, ale nemáme stát u svých východů, ale máme prostě hledat. Popis máme, ale nikde nikdo:-).
Nakonec nám to starší paní usnadnila sama. Teda lépe řečeno mě to usnadnila. V shopinu proběhlo hlášení s popisem a se jménem a za chvíli mě zastavuje paní odpovídajícího popisu před Dunnes Store(něco jako naše tesco, nebo hypernova). Ptá se mě, kde je kancelář ochranky a já se jí ptám, jestli se jmenuje Gene Ashley...babička se na mě usměje a ptá se, jak to vím...:-). Ukazuju jí vysílačku a říkám, že jsem v kontaktu s ochrankou. No a zbytek si domyslete. Jdeme spolu k ochrance a šťastné shledání je na světě! Takových úsměvů a děkování, to vás vždycky naladí na dobrou vlnu až do konce pracovního dne.
Žádné komentáře:
Okomentovat